Úvod

Když jsem před čtyřmi roky psal článek Temné mraky táhnou světem IT, bankovní domy padají s textem "Vývoj akcí 15. září byl opět velmi neúprosný, za jediný den obchodování s akciemi, tratí AMD téměř 10% (9,91%), Nvidia 9% (8,73%) a Intel téměř 4% (3,97%)  Americká ekonomika se otřásá v samotných základech  banky ztratily na 500 miliard dolarů. Bankovní domy Lehman Brothers, Royal Bank of Scottland a Barclays  padají a žádají ochranu před věřiteli. Stát Washington "znárodňuje" dvě velké hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, známý americký investor Jim Rogers kritizuje vládu USA za pomoc a tvrdí, že je USA komunističtější než Čína. Situace ve finančním světě se stává stále nepřehlednější a další vývoj všech akcii je velkou neznámou." 

Následně v článku Temné mraky táhnou světem IT, od Východu je však jasno! text "Znárodňování, nový fenomén kapitalizmu? Nedávno jsem napsal článek Temné mraky táhnou světem IT, bankovní domy padají, bankovní domy padají dále, ne již jenom ty Americké, ale i ty Evropské. Bankovní krize se šíří jako domino a jedinou účinnou obranou se stává znárodňování. Zda jde o nový fenomén kapitalizmu, či nevyhnutelnou nutnost nebudu radši ani spekulovat. Faktem však zůstává, že k řešení takto vzniklé situace je nutno nástrojů typických pro Komunistickou společnost." ani ve snu by mne nenapadlo, jak blízko jsem byl pravdy a že je to předzvěst či začátek zcela nové světové epochy.

Globální vs. státní politika - globální vs. státní peníze

Před rokem jsem napsal článek Globální vs. státní politika - globální vs. státní peníze, který poukazoval na problémy jež přináší globalizace v oblasti globálního hospodaření jednotlivých států, když celosvětový kapitál nenese zodpovědnost za skutky napáchané v těchto státech.

Finanční oligarchie

Ekonomické problémy světa neustále rostou a situace se stává při použití současných pravidel zcela bezvýchodná. Egon Bondy říká "Ano. Finanční oligarchie je příliš malou skupinkou na to, aby měla charakter třídy. To považuji za akutní sociální svízel dneška. Američtí sociologové odhadují počet příslušníků této mafie na čtyřicet tisíc osob. Tato situace tu není poprvé. Periodicky se opakovala v čínských dějinách, v naší historii nastala v modelové podobě po panování císaře Diokleciána, kdy se finanční oligarchie koncentrovala u konstantinopolského dvora. Tehdy tvořila méně než jedno procento populace. Ta dnešní představuje jen pár desetin jednoho procenta. Normální je, má-li vládnoucí třída dvě, tři procenta. To mám také od amerických sociologů. Vychýlení od této normy způsobuje vážné společenské poruchy. A pokud počet příslušníků vládnoucí třídy klesne pod jedno procento, společnost ztrácí vnitřní koherenci, soudržnost. Je zle. Hrozí živelné společenské změny, které nemají žádný racionální základ."

Dále Egon Bondy říká "Marxův třídní boj už neexistuje. O tom, že proletariát v původním slova smyslu zanikl, hovoří západní filosofové už od padesátých let. A kapitalisti? Ti doslova před mýma očima přestali být vládnoucí třídou. Vlády nad celým světem se zmocnila finanční oligarchie. Mimochodem, i tohle Marx předvídal, ale měl za to, že by se tomu dalo zabránit."

Nová ekonomika hnutí - New Economy Movement

Jak čas běží kolo dějin se nadá zastavit a přichází Nová ekonomika hnutí, jak v Americe říkají New Economy Movement, podívejme se jak se o tomto u nás naprosto neznámém a hlavně vládnoucí garniturou utajovaném hnutí baví nejenom paní Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D., ekonomka, VŠ mezinárodních a veřejných vztahů

Ohlédnutí do minulosti

Mnoho se toho o Leninovi namluvilo, napsalo a dodnes mluví či píše, ale ne vždy se řeklo či napsalo vše a mnozí mají dodnes na tuto nepřehlédnutelnou politickou osobnost značně zkreslené názory.

V únoru 1917 revoluce v Rusku pod Leninovým vedením svrhla cara a čtyři roky poté dne 15. března 1921 po 10. sjezdu komunistické strany vyhlásil Lenin z tribuny NEP (Новая экономическая политика) (New Economic Policy), což byla politika sovětskou vládou řízeného soukromého podnikání. Lenin byl dvanáct let ženatý s Naděždou Krupskou, kterou nakazil příjicí a zemřel 21. ledna 1924 v Gorkem u Moskvy na následky střelného zranění, které bylo zřejmě Naděždinou odplatou za toto nakažení.

Lenin vyšel z Marxe a snažil se urychlit přechod k beztřídní společnosti, formou násilného převzetí moci a diktaturou dělnické třídy. Zakrátko po vítězné revoluci jsa si vědom vzniklých ekonomických problémů nové společnosti, ale také ekonomických souvislostí, zákonů a pravidel, vyhlásil NEP, který měl zajistit tolik potřebnou rovnováhu. NEP přinesl rychle své ovoce, ale zároveň ukázal, že přechod ke komunismu nebude skokem, ale bude to cesta značně dlouhá a ta diktatura nebude zřejmě tak horká, což v řadě méně politicky a hlavně ekonomicky zkušených vyvolalo rozpaky a strana se postupně štěpila na dvě křídla, pro NEP a proti NEPu. Lenin byl světa znalý, velmi zkušený a zřejmě by neměl žádný problém NEP průběžně řídit a zajistit tehdejšímu mladému Sovětskému Svazu výhody vznikajícího komunistického státu s dokonalým využitím tržních principů okolního světa. Smrt však Leninovu životní pouť předčasně ukončila a po krátkém vnitrostranickém boji zvítězilo stalinistické křídlo stojící proti NEPu, křídlo a osoba před kterým a kterou Lenin důrazně varoval, stejně jak před slučováním zákonodárné a výkonné moci.

Lenin - Vladimír Iljič Uljanov však roku 1924 zemřel a Stalin před jehož mocenskými ambicemi Lenin varoval, roku 1929 pohřbil i NEP. Za 10 let začala II světová válka a mnohé problémy byly vystřídány jinými, Stalin vládl pevnou carskou rukou a výhody rádoby beztřídní komunistické společnosti se začaly pomalu vytrácet až zůstal jen carský diktát, zastupovaný nově vzniklou třídou komunistických vládců.

Globalizace a zánik třídní společnosti

Svět se však nezastavil a stále se dral kupředu, trhy postupně rostly, až se stále více proplétaly a pomalu nám začala éra globalizace. Nově vzniklá třída komunistických vládců, neměla dlouhou životnost a byla svržena, ale nejenom ona, postupně zanikla i vládnoucí buržoazie, kterou vytlačila finanční oligarchie. Buržoazie tak spadla na roveň vykořisťované dělnické třídy a finanční oligarchie je natolik nepočetná, že nemůže získat ani charakter ani statut třídy, čímž nám třídní společnost zaniká.

Zánikem třídní společnosti zaniká i třídní boj hlásaný Leninem či předpovězeny Marxem. Dnes je zcela jedno zda by Lenin dokázal pomocí NEPu Sovětský Svaz dovést k blahobytu méně násilnou cestou jako Stalin a jeho následovníci a jaký by byl světový vývoj kdyby. Dnes stojíme před problémem finanční oligarchie, naprosto početně nevýznamné hrstce jedinců, která dovedla společnost až k zániku společenských tříd, ale která ve stejném kroku ničí i soukromé vlastnictví a jeho podstatu, neboť se snaží vlastnit naprosto vše a všichni se stávají jejími dlužníky, potažmo otroky nejsouce schopni platit ani úroky s jim ukradených částek.

Finanční oligarchie ještě jednou

Jak jsem již napsal, naprosto početně nevýznamná hrstka jedinců, která dovedla společnost až k zániku společenských tříd, ale která ve stejném kroku ničí i soukromé vlastnictví a jeho podstatu, neboť se snaží vlastnit naprosto vše a všichni se stávají jejími dlužníky, potažmo otroky nejsouce schopni platit ani úroky s jim ukradených částek, má peníze, za které si koupí jakoukoliv moc, která jim zajistí a přinese další peníze, pak se privatizují různé části společných prostředků vybíraných státem až po veřejné rozpočty. Jde o naprosto patovou situaci, ze které je jediné východisko a tím je společné vlastnictví, ale ne na bázi diktatury proletariátu, ale na bázi zdravého rozumu, sociálního cítění a sociálního státu, finanční oligarchie a jimi placení posluhovači jsa si vědomi hrozícího nebezpečí společného vlastnictví, budou stále více poukazovat na návrat totalitního rádoby komunistického, Stalinistického režimu. Zánikem společenských tříd však zanikla i možnost se do dob Stalinismu vrátit, chystané nové společenství je o něčem zcela jiném a mělo by zajistit sociálně spravedlivější společnost.

10.10.2012 dokument předání výzvy nezávislé iniciativy občanů

Diskuse

Úvod

Před mnoha lety vznikla Charta 77, která volala po dodržování lidských práv. Se vší úctou k jejich zakladatelům a prosazovatelům, při pohledu na dosažený výsledek, zůstávám na rozpacích. Václav Havel sliboval národu spravedlnost a blahobyt, výslede se však stále hromadně nedostavuje.

Charta 2012 od 1. ledna 2012 na Facebooku

Konkurzní a Exekutorské zločiny či další vlna privatizace

Právě názvem Konkurzní a Exekutorské zločiny či další vlna privatizace by se dal nazvat současný stav Českého státu, státu kde se zlodějna povýšila na zákon, státu kde Lidské práva platí mnohem méně jak za starého režimu.

Abych na současný stav upozornil, napsal jsem několik dokumentárních článků:

1. Libor Petřek Valašský zloděj či mecenáš
2. Libor Petřek, Apollon a Delasko
3. Libor Petřek a Malus Trade
4. Libor Petřek a SAT & FOJT
5. Libor Petřek a První záruční
6. Konkurzní a Exekutorské zločiny či další vlna privatizace?
7. Soudci aneb nikým nekontrolovatelná Justiční Mafie
8. Zastřel si svého soudce?
9. Zastřel si svého státního zástupce?
10. Zastřel si svého státního zástupce? pokračování
11. Soudy ve službách organizovaného zločinu?
12. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Marxista - Budhista Dalajláma

Nejenom česká společnost se dostává do stále větších problémů, bohatí bohatnou a chudí chudnou, Havlův přítel Marxista - Budhista Dalajláma prohlásil v debatě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. "Nejsem proti socialismu či marxismu. Pokud jde o sociální ekonomii, tak i když jsem buddhistický mnich, jsem marxista. Ale naprosto jsem proti leninismu", Svůj postoj zdůvodňuje slovy „Marxismus má morální etiku, zatímco kapitalismus je pouze honba za ziskem“.

Charta 2012

Ve světle nových a nových informací, jsem založil na Facebooku stránku  Charta 2012, která by měla začít sjednocovat všechny lidi dobré vůle a začít znovu bojovat o dodržování LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD  v českých zemích a věřit, že co se nepodařilo Chartě 77 se snad podaří Chartě 2012.

Diskuse

Charta 2012 na Facebooku 

Úvod

Církevní restituce jsou horké téma dnešních dnů, prolomující se přes Benešovy dekrety snad až někam do pobělohorské doby. Názory se různí, fakta se popírají či tutlají a státní schodek se zvětšuje. Podívejme se po internetu co se všechno kolem církevních restitucí děje a kolik nám toho media tak trochu tají a co všechno si ještě necháme líbit, abychom to později i s úroky zaplatili.

Lenka Procházková: Boj o katedrálu sv. Víta, církevní restituce jsou nezákonné, trestní

Lenka Procházková: Boj o katedrálu sv. Víta, církevní restituce jsou nezákonné, trestní oznámení na premiéra Nečase a jeho kabinet  

Nečasovi hrozí 8 let vězení za tzv. církevní restituce

Nečasovi hrozí 8 let vězení za tzv. církevní restituce. Spisovatelka a novinářka Lenka Procházková podala na premiéra Petra Nečase (ODS) trestní oznámení pro porušení povinností při správě cizího majetku a vlastizradu v souvislosti s převodem veřejného majetku církvím pod zavádějícím označením vyrovnání s církvemi. Varovala i prezidenta Václava Klause, že případným podpisem zákona o převodu tohoto majetku cizímu státu se zřejmě dopustí ústavní velezrady.

Trestní oznámení na kardinála Duku - Lenka Procházková, církevní restituce

Spisovatelka Lenka Procházková podala již druhé trestní oznámení, tentokrát na kardinála Dominika Duku a další neznámé pachatele ve věci projednávaného zákona o církevních restitucích. Podle jejích slov nemá církev na požadovaný majetek nárok; toto přesvědčení opírá o záborový zákon pozemkové reformy z roku 1919 a zákon o revizi první pozemkové reformy z roku 1947. Podle spisovatelky tedy to, co následovalo po únoru 1948, nebylo zabíráním, ale důsledkem zákona přijatého ještě demokratickou vládou.

Procházková dále kritizuje nadhodnocení majetků, které mají být církvi nahrazeny. "Mezi slovem restituce a slovem dar je velký rozdíl. Chce-li vláda a parlament darovat církvím, a především té římskokatolické, nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard a k tomu nás všechny zavázat ke třiceti letům splácení dalších 59 miliard plus inflace, což překročí 90 miliard, a přitom tvrdit, že se jedná o restituce z dob totalitního režimu, pak je to lež," uvedla dále Procházková. 

"Doufám, že medializace mých kroků přispěje k tomu, aby poslanci a senátoři zpozorněli a začali se zajímat o znění zákonů z roku 1919 a 1947. A aby především požadovali soupis majetků, které mají být novým zákonem převedeny na církve, jinak nemohou o zákoně hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Můj čin byl takový osamocený výstřel do tmy. Podporu veřejnosti sice cítím, ale tato situace chce spíš činy než vyjadřování podpory...

Představitelé římskokatolické církve již nyní veřejně prohlašují, že se chystají se získanými nemovitostmi, nejen budovami, ale i pozemky, obchodovat. Z dopisů a e-mailových zpráv, které každodenně dostávám od občanů, je zřejmé, že o budoucí církevní nemovitosti je značný zájem i mezi politiky a jejich příznivci. Z mého pohledu se tedy jedná o další tunelování, které má být legalizováno zákonem. Mně už Česká republika přijde jako mršina, ze které se rvou poslední kusy. "

Církevní restituce song (The Tačud Band: Píseň spokojeného faráře)

Katolická církev a současná vláda můžou slavit! Společně si odsouhlasili krádež 1% pozemků a majetků ČR a přes 50 miliard korun (v době splacení to bude kolem 90 miliard). Takhle nějak asi bude teď vypadat kázání v kostelech...

Occupy Praha - Diskuze s Lenkou Procházkovou o vývoji kolem církevních restitucí - 30.5.2012

Occupy Praha je součástí celosvětového hnutí nespokojenosti se současným celosvětovým zřízením, které se šíří od New Yorku dále.

Přední právníci UK: církevní restituce jsou zlodějina

Na nedávno proběhlém semináři v Poslanecké sněmovně vystoupili přední odborníci na ústavní právo, historici a další a velice ostře odsoudili, současný návrh na církevní “restituce“. Vyvrátili i mnoho lží, kterými se hlavně katolická církev a její exponenti, velmi špatně simulující, že hájí zájmy státu - Nečas, Kalousek, Schwarzenberg, Hanáková, její náměstek Mikeš a mnoho Bendů a Bendových, ohání. Doporučuji přečíst si pozorně článek v Literárních novinách: Suverenita státu nežádoucí  od spisovatelky Lenky Procházkové. Video ze semináře:

Závěr

Jak je vidět, i církev dokáže jít s dobou, kdy se Stát rozkrádá na všech stranách a pěkně odshora a ve velkém, drobní zlodějíčci se kriminalizují a těm velkým se žehná, jak se říkalo za starého režimu, kdo nekrade okrádá rodinu, ale jak to nazvat dnes, snad moderní způsob podnikání, to je ten tržní mechanismus, urvi co můžeš? 

Diskuse

Úvod

V článku Socialismus 21. století jsem se zamyslel nad rostoucí celosvětovou nezaměstnaností a zadlužeností většiny států. Nyní se pokusím nalézt samotnou příčinu současného celosvětového vývoje, jak by se dalo předpokládat jde o globální problém, ale jak se ukazuje stejný problém může mít i místní podobu a naopak.

Problém vyvstává při dvojím náhledu a dvojím řízení světa, pří dvojím navzájem nespolupracujícím řízení, jedno je spíše Státní a politické, zkostnatělé a pomalé a druhé je spíše Globální řízené nadnárodním kapitálem, které je velmi rychlé a nemá žádnou zodpovědnost za dopad do sociální oblasti té či oné krajiny.

Sociálně vyloučené lokality v ČR

Riziko etnických konfliktů

Zde si dovolím citovat jen malou část článku napsaného v květnu 2009:

"Predikce možného vývoje

Z užšího pohledu sociální politiky je možné identifikovat několik rizikových faktorů pro budoucí vývoj. Na prvním místě jde o pozice a aspirace námezdních pracovníků (zejm. manuálních) a pozice nižší střední příjmové vrstvy. U námezdních pracovníků jde o disparitu mezi nereálným očekáváním sociální ochrany od státu (např. při vzniku nezaměstnanosti) a fakt v realitě velmi omezené a státem zcela nedostatečně vynucované a kontrolované pracovně právní ochrany. Pocit bezmocnosti může vést k vyšší četnosti stávkových aktivit. Zcela aktuálně se projevuje kritika toho "jakým způsobem jsou lidé propouštěni a dále nechráněni", než fakt samotného propuštění. Klíčový je pocit bezmoci, destrukce pracovně právní ochrany, vydírání pracovníků. (Např. "když se Vám to nelíbí, např. nelegální způsob výplaty mzdy, můžete jít.") U střední příjmové skupiny bude zřejmě dlouho pokračovat její stagnace, případně i propad, a pokračování stavu nenaplněných aspirací na sociální vzestup. Tento stav vede k politické labilitě této početně i společensky významné skupiny.

Všechna výše uvedená rizika mohou vést k tomu, že všichni mohou najít průsečík ve volání po silném státu, po "silné ruce", po pořádku a k podpoře krajních politických radikálních poloh s dalekosáhlými důsledky, a to s rizikem značné podpory jdoucí přes hranice příjmového a sociálního rozdělení, stručně řešeno k podpoře stran s fašizoidním programem33.34"

Socioklub, Sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky, Člen ForINTu - Fóra pro integraci

Michael Kocáb, ministr vlády pro lidská práva a menšiny

Problematika sociálně vyloučených romských lokalit

Krajský úřad Středočeského kraje ve spolupráci s Vládní agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách uspořádal včera konferenci na téma Sociální vyloučení na místní úrovni.  

Současný stav v ČR a jeho vývoj

 V současné době ZATÍM nemá práci jen 511tis lidí, dalších cca 160tis lidí, kteří zřejmě v evidenci nezaměstnaných vůbec nefigurují složených z 50tis bezdomovců, stejně tak narkomanů a gamblerů, pak ještě 10tis prostitutek. Sebevraždy mladých jsou nejčastější z celé EU.

Sociálně slabí jsou vyháněni z měst a pokud se nestanou bezdomovci, seskupují se do sociálně vyloučených Get, do Get kde není průmysl ani žádná jiná práce, do Get odkud není úniku. Následně roste napětí a nespokojenost provázená nárůstem kriminality, k jejímuž potlačení stát za nemalé prostředky nasazuje elitní policejní jednotky. 

Celosvětová dluhová krize

V článku Svět se topí v dluzích. Naučte se v nich pomocí exkluzivní grafiky plavat je zveřejněna překrásná INFOGRAFIKA na které je patrné, jak se jednotlivé státy propadají, jak jejich spotřeba převyšuje výrobu, ale najdou se i výjimky a ne nevýznamné, jako je Čína.

Sociálně vyloučené lokality Světa

Jak se postupně tvoří Sociálně vyloučené lokality v ČR, stejně tak se postupně začínají tvořit Sociálně vyloučené lokality Světa. Ano přesně tak by se daly nazvat státy jako je Řecko, dále pak Itálie, Španělsko a další, stranou však brzy nezůstanou ani Japonsko a USA, které se postupně dostávají do dluhové pasti ze které není za současné ekonomické a politické situace, hlavně pak politické vůle úniku.

Globalizace natolik pokročila, že takto zadlužené státy nedisponují nejvýkonnější výrobní silou, ani nejmodernějšími výrobními prostředky, zato mají na svém území rozsáhlou síť nadnárodních obchodních řetězců, které jim dodají jakékoliv výrobky za nižší cenu než jsou schopni sami vyrobit.

Důsledkem je rostoucí nezaměstnanost a zvýšené sociální zatížení tržně orientovaného státu, jehož vláda ať již pravicová či levicová musí šáhnout k vyšším daním a tím vyvolá další zdražení výroby a vyšší nezaměstnanost!

Čím zdánlivě šetřící a prorůstovější opatření vlády přijmou, tím více utlumí vlastní ekonomiku a pouštějí na své trhy levnější dodavatele, ekonomika se bude jen dále propadat a takový Stát dostává charakter nám známé Sociálně vyloučené lokality, na které profitují jen ti co ji nějakým způsobem zásobují.

Problém Eurozóny a samotného Eura

Podívejme se na problém Eurozóny a samotného Eura. Erozóna je spíše spolek kamarádů, kteří více či méně ctí vzájemné dohody, ale jsou svázání společnou měnou Euro.

Pro tahouny Eurozóny jako je Německo je podhodnocený kurt Eura velkou výhodou, neboť jim umožňuje lépe v globalizovaných celosvětových podmínkách prodávat, stejně jak Číně, která tento regulátor má uložený poněkud jinde, ale funguje velmi dobře!

Pro ty, kteří jsou ekonomicky na konci Eurozóny, jako je dnes Řecko, je Euro silně nadhodnocené a v konečném důsledku jejich ekonomiku tvoří nekonkurenceschopnou a vede ji velmi rychle k zániku. 

Kdyby se Eurozóna chovala jako jedna ekonomika, jako jeden stát, pak by si vzájemně nepůjčovala a jakýkoliv problém by řešila v rámci jednoho celku, ale Eurozóna se tak nechová a není ani zatím zájem, aby se tak chovala, proto je její současná podoba předurčena k zániku.

Globální vs. státní politika

Nyní se podíváme na Globální a státní politiku, jak se mnozí v minulosti učili, je politika koncentrovanou ekonomikou. To platilo za starého režimu stejně jak za kteréhokoliv jiného, neboť obecné zákonitosti jsou na zřízení nezávislé.

Státy mají své instituce a vlády, jsou vesměs řízeny vůlí lidu či silnějších mocenských skupin, mají své funkční období a realizace jejich volebních cílů je často velmi zdlouhavá či až nerealizovatelná.

Dalo by se říci, že globální politiku mají tvořit vzájemné dohody mezi státy, ale ty nemají velký význam a jejich realizace je velmi pomalá a dlouhodobá. Mnohem větší význam na globální politiku má celosvětový kapitál, který nemá na rozdíl od jednotlivých vlád, žádnou politickou zodpovědnost a jak se ukazuje, zatím nemůže být nikým svržen.

Globální vs. státní peníze

Státy disponuji finančními prostředky a jednotlivé vlády jsou nějak odpovědny za jejich tvorbu i správu. Pokud je produkční schopnost státu větší jak jeho spotřeba, často hodnocenou jako životní úroveň, pak je dobře a stát nemá dluhy, naopak může půjčovat jiným a expandovat na libovolné trhy, viz dnešní Čína.

Naopak pokud je produkční schopnost státu menší jak jeho spotřeba, například Řecko, ale také USA a další, pak jej často chválíme za vysokou životní úroveň, ale ve skutečnosti jen spotřebovává "prožírá"  víc než je schopen vyprodukovat a postupně se zadlužuje a propadá.

Globální peníze - kapitál však v dnešním globalizovaném světě nenese žádné riziko, jak je tomu u jednotlivých států a jejich rozpočtů. Nadnárodní společnosti, korporace a řetězce umožnily celosvětovému kapitálu pohádkové zisky a žádné riziko. Pokud se v daném státě nepodaří vyrobit za dampingové ceny a prodávat za tržní, pak se zboží doveze odjinud, kde je vyráběno ještě levněji! Takovému státu se nechají jen zrušené pracovní místa nezaměstnaní.

Celosvětový kapitál tak nutí výrobce vyrábět za výrobní ceny v lokalitách s nejnižší životní úrovní, ale sám pak prodává za ceny vyspělého světa, tím se dosáhlo, že prvovýroby vyrábí až pouhých 10% konečné prodejní ceny a všechno bere obchod. 

Globální vs. státní zodpovědnost

Stejně jak jsem poukázal na dvojí posuzování Eurozóny a samotného Eura, kde je naprosto nepřípustné soužití "nezávazného: spolku státu a jejich společné měny, je naprosto neslučitelná role Globální a státní politiky či Globálních a státních peněz.

Vše je jenom o penězích a globální peníze vytěží tam či onde pohádkové zisky, ale zodpovědnost za nezaměstnané touto činností vzniknuvších zůstává pouze na bedrech jednotlivých států.

Závěr

Jak jsem již napsal, pokud nebudou finance ve stejných rukou jako zodpovědnost, pak je takový systém předurčen k zániku, jak u Eurozóny a samotného Eura, tak u ničím neomezené a neřízené migrace celosvětového kapitálu za lepšími zisky.

V konečném důsledku, by se mohlo rychle stát, že bude celý svět dlužit hrstce lidí či dokonce jen jednomu jedinému člověku, který takto skoupí celý Svět, na vlastním ostrově vyhlásí vlastní Stát a bude platit daně sám sobě a to teprve bude daňový ráj ...

V úvodu jsem citoval Michaela Kocába a jeho varování před nárůstem extremismu, který jde v takovém případě ruku v ruce s úpadkem sociálního postavení. Nad současným vývojem Eurozóny, ale i nad samotnou globalizací světa zůstává viset stále větší otazník.

Na straně jedné je funkce celosvětového, žádným státům zodpovědného kapitálu a proti němu na straně druhé je stále více organizovaný odpor. V současné době známe jen Americký a Čínský hospodářský model, je zřejmé že Eurozóna svůj ekonomický model nepostaví a bude se muset dříve či později přiklonit k jednomu z jmenovaných, stejně jak zbytek ekonomik světa. Navíc musí vyřešit vztah světových a státních prostředků a zodpovědnosti za nakládání s nimi.

Diskuse