Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Daněček

Daněček

  • Senzace či něco zcela jiného?

    Řadu let mám vážné pochybnosti o měření FFT, když se zvukovou kartou mající poměr S/N na nejvyšší dosažitelné úrovni -125dB, někteří "Mistři" měří odstupy na úrovni -160 a více dB a síťové rušení jim zcela zmizí. Poměry harmonických však nic neříkají o jejich fázích, čímž je celé měření, co se týče jeho vypovídající hodnoty dost degradováno.

    Světe div se! Na slovanetu, ve vlákně Atomový dudy již takovým měřením pokořili hranici -300dB!

     

    Měření FTT na úrovni -300dB, bez dalšího komentáře

    Měření FTT na úrovni -300dB, bez dalšího komentáře

     Závěr

    Při měřené napěťové úrovni 4V, by odpovídající hodnota o 300dB menší byla na úrovni 4 * 10-15V ! Jen připomenu, že doposud již nedělitelný náboj jednoho elektronu navýší, jeho přidáním, napětí na kapacitě o velikosti 1pF o 1,062 * 10-7V ! Odtud lze usuzovat na fakt, že na slovanetu právě objevili, jak nedělitelný jednotkový náboj dále rozdělit a to ne na jeho části, ale hned na desítky či stovky miliónů menších částic?

    A bude to ještě lepší

    V realu lepší než 300dB?

     Velmi pozoruhodné vlákno.

     

    Diskuse

     

  •  

    Úvod

    Tu a tam se po českých webech řeší ten či onen problém, v posledních dnech se na Audiowebu řeší ochrana zesilovače spočívající v odpojení reproduktorů, ale také napájecího napětí.

     

    Mistři v akci?

    Celá diskuse působí poněkud zmateně a úsměvně, obzvláště když jde o téma mnoho let opomíjené a řešení zavrhované, zavrhované právě proto, že za jeho unikátním řešením je právě má maličkost, řešení které řadu let používám, řešení která vyšlo i v Praktické Elektronice - Amaterském Radiu, jako součást rozsáhlé série článků o zesilovačích té nejvyšší kvality a věrnosti, řešení které ochrání nejenom reproduktory, ale také zesilovač včetně zdroje, ale současně řešení, které jako všechny mé texty a články jsou soustavně ubohou konkurencí mazány, včetně jakýchkoliv stop k tomuto řešení vedoucí, jen tak se může stát, že diskuze probíhá právě takto zmateně.

    Tazatel v dobré víře vznese dotaz, že se dozví odpověď a nalezne optimální řešení, položí otázku s představou vlastního řešení a komunita? Bunta se snaží odpojit reproduktor, na kontaktech odpojovacího relé může vesele hořet oblouk, a čeká jestli přehoří pojistky, Daněček řeší co se může či nemůže stát přehořením jen jedné pojistky, někdo jiný poukazuje, že to relé ve schématu zřejmě nepřežije.

    Topologie Federmann?

    V topologii Federmann jsem myslel i na tyto extrémní situace, odpojování reproduktorů v takových situacích opravdu neřeším, neboť relé pro možnost vytažení oblouku nemusí být vůbec funkční, Buntova zcestná představa, že se tak může stát až po shoření koncových tranzistorů je přinejmenším mylná, pokud by došlo k poškození konců, šly by obě větve napájení do zkratu a na výstupu by nemohlo být napětí žádné, to Daněček je o krok dále, ale řeší odpojení jedné napájecí větve, takže taky mimo.

    Ať je příčinou stejnosměrné složky cokoliv, v Topologii Federmann je jediným řešením odpojení napájení, ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Pokud dáme do napájecí cesty pojistku, pak úbytek na ní může být i několik voltů, a takové napájení koncového zesilovače je nepoužitelné, i když je takto většina konstruktérů řeší. Napájení musí být v Topologii Federmann co nejtvrdší a filtrační kapacity musí být co nejblíže koncovým tranzistorům, odtud se dostaneme k řešení, které nemůže kapacity odpojovat.

    Když nejdou kapacity odpojovat, tak se musí elektrický náboj v nich kumulovaný zkratovat, ale zase takovým proudem, který nepoškodí jak kapacity, tak zkratovací obvody, přitom čas pro zánik napájení bude dostatečně krátký. Dalo by se říci, že je řešení na dohled, ale pokud zkratujeme napájení tak sice vybijeme filtrační kapacity, ale také uvedeme do zkratu vstupní část zdroje a budeme čekat až přehoří pojistka na vstupu transformátoru, na niž se může vytáhnout oblouk atd. atd. a původní problém se nám stěhuje do síťové části.

    V Topologii Federmann je i na tento fakt taky pamatováno, proto v případě poruchy nejdříve odpojíme primární vinutí transformátoru, a po cca 20ms nastupuje řízený zkrat obou napájecích větví, není to tak úplný zkrat, ale vybití přes 1Ω odpory, čímž se dostaneme k odpojení napájení v řádu 50ms. Takto řízené odpojení napájení nám dostatečně ochrání reproduktory, ale také nepřepálí pojistku a padá i Buntova mylná představa, že se tak stává po průrazu tranzistorů, neboť právě takové přetížení bývá příčinou destrukce koncových tranzistorů, ale my dokážeme odpojit napájení ještě dříve než k samotné destrukci výkonových polovodičů dojde.

    Uvedení ochran do činnosti může být závisle nejenom od výskytu stejnosměrné složky na výstupu, ale od řady dalších podmínek, zaleží před čím chceme zesilovač chránit. Řešení je přednostně navrženo tak, že stejnosměrná složka v koncovém stupni řady 507 či 514 prostřednictvím optočlenu spustí odpojení napájení, stejně tak lze ochrany spustit například od překročení teploty či čehokoliv jiného.  

    Závěr

    Co napsat závěrem, snad jen popřát mnohým hodně štěstí a úspěchů v hledání objeveného, a ať toho moc neshoří.

     

     

     

  • Úvod

    Čas běží a zde se poslední dobou mnoho o dění v Audio-světě a světě bastlení moc nenapsalo, tak se to pokusím alespoň částečně napravit. V minulosti byla řada útoků na zapojení či vůbec existenci zesilovačů HQQF, přítrž všemu udělala rozsáhlá série článků zakončená  v  Praktické elektronice.

    Zdálo by se že je různému hašteření na chvíli konec, ale pokud byly zesilovače HQQF pro někoho velmi velkým soustem, pak si zjevně našel novu oběť, kterou není nic jiného než Jandovy legendární zesilovače řady Transiwatt, ten již není mezi námi, tudíž se moc bránit nemůže.

    Demence útočí?

    Pana Jandy jako všech schopných lidí, kteří nejenom pro audio něco znamenali a udělali si nesmírně vážím, ve své době byl i mým vzorem, navíc jeho kolega stojící u zrodu TW legendy dnes hraje na zesilovač HQQF, takže se najde více než dost důvodů k tomu, abych se k současné situaci také vyjádřil.

    TW 120 

    Elektro Bastlírna

    Jak jsme si již mohli zvyknout, za mnohým stojí Elektro Bastlírna, neboť ostatní weby zaměřené na elektro postupně zanikají. Po nemožnosti útočení na HQQF se objevily útoky na TW.

    Nejde-li vám korektně otevřít odkaz na konci věty "útoky na TW."  http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=86986&postdays=0&postorder=asc&start=56 , také http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=90587&postdays=0&postorder=asc&start=73 pak vězte že to není ani Vaše, ani má chyba, je to jen záměr Elektro Bastlírny odkazy přicházející s Hi-Fi světa účelově přesměrovávat. Musíte odkaz zkopírovat a otevřít v novém okně.

    Podívám-li se na výše uvedený text a schéma k němu patřící, pak můžeme číst: " "Koncový stupeň pracuje bez předpětí, a tedy i bez klidového proudu, takže při malých signálech jsou koncové tranzistory prakticky uzavřeny. Do zátěže pracuje jen budič T303 přes přechod emitor-báze T304, který je částečně otevřen proudem ss zpětné vazby přes R309. Tím se kompenzuje obávané přechodové zkreslení, a celkový činitel harmonického i intermodulačního zkreslení zůstává nezvýšený i na malých signálech." 
    Lež jako věž Very Happy
    Přes odpor R309 teče asi jen 0,5mA. "

     

    0µV 

    Při nulovém vstupním napětí, jsou dostatečně patrné jednotlivé proudy, včetně výstupního proudu způsobeného celkovou stejnosměrnou vazbou, přes odpor R4(R307), ale také 0,5mA Mistry popíraný proud přes R8 (R309) od emitoru Q4 (T304).

    Proud cca 0,5mA si umím spočítat jako (31V-1,2V) / 68kΩ, simulace mi to jen proudem přes nulovou hodnotu Rx potvrdí, stejně tak je patrné, že proud pochází s Q4 (T304). Takže Mistři jsou zcela mimo mísu.

    Dále

    Podívám-li se na další Mistrovský text: "Jen pro takový proud do zátěže je tento přechod otevřen, pokud půjde proud do záporných hodnot, tak jsou oba koncové tranzistory zcela zavřené ",který je napadán, pak vidím:

    10µV

    Při vstupním napětí 10µV jsou dostatečně patrné nepatrné změny proudových poměrů.

    50µV

    Při vstupním napětí 50µV jsou patrné větší změny proudových poměrů, včetně uplatnění proudu přes C5 (C305) bootstrap, který mimo jiné spolutvoří výstupní proud.

     

    100µV 

    Při vstupním napětí 100µV jsou patrné změny proudových poměrů, kde proud od emitoru Q4 (T304) padá až pod 0,2mA, proud přes C5 (C305) se dále zvětšuje.

     200µV

    Při vstupním napětí 200µV jsou rovněž patrné změny proudových poměrů, kde proud od emitoru Q4 (T304) padá až na 0mA a jeho pokles nahrazuje významněji proud přes C5 (C305) čímž se stává více nesymetrický.

     

     

     500µV

    Při vstupním napětí 500µV proud od emitoru Q4 (T304) významně v záporné půlvlně zaniká,  jeho pokles nahrazuje proud přes C5 (C305) čímž se stává silně nesymetrický, ale výstupní proud je v pořádku. V záporné půlvlně máme oba výstupní tranzistory bez proudu, tedy "oba koncové tranzistory zcela zavřené", přesně jak uvádí Pan Janda.

     

     1mV

    Při vstupním napětí 1mV již proud od emitoru Q4 (T304) v záporné půlvlně úplně zanikl,  jeho pokles nahrazuje proud přes C5 (C305), avšak ani to nestačí, proto se přidává proud přes Q5 (T305), zde již můžeme vidět dobu otevření Q4 (T304) a dobu otevření Q5 (T305), které jsou od sebe odděleny stavem zavření obou tranzistorů.

     

     2mV

    Při vstupním napětí 2mV, výše popsané stavy se dále prohlubují, čímž se dostáváme do režimu koncových tranzistorů ve třídě "B", co však stojí za povšimnutí je chování proudu přes C5 (C305) tedy bootstrapu, který nám elegantně kompenzuje opožděný nástup proudu přes Q5 (T305), tedy jeho plné uplatnění pro malý signál, kteří mnozí nikdy nepochopili, nepochopí a ještě jej budou popírat.

     

     

     Závěr

    Co říci na slova: "Janda byl buď otrlý lhář, nebo byl natolik hloupý, že nevěděl, jak ten koncový stupeň funguje Rolling Eyes  Rozhodně si s tím vystačil, žádný pokrok kupředu, i poslední AURA 7 je stejná."   Jak jsem právě doložil, Pan Janda bez simulačních programů, bez potřebné měřící techniky dokázal posat jednotlivé děje dostatečně přesně, naopak Mistry manipulované masy dodnes nedokázaly pochopit Panem Jandou psaný text.

    Panem píši záměrně velkým, poněvadž byl Pan s velký "P" a žádné Trolí útoky pomatených neználků na tom nic nezmění.

     

    PS:

    Jen hlupák si může myslet, že se dá výrazněji zapojení modifikovat, zázračná dioda mezi bázemi koncových tranzistorů sice dostane tranzistory blíže k třídě "A", ale významnější zlepšení nečekejte, pouze se potlačí chování proudu přes C5 (C305) tedy bootstrapu, prostě přestane nám přechodové zkreslení kompenzovat. Náhrada  bootstrapu proudovým zdrojem je jen další pošetilost, která v konečném důsledku omezí výstupní napětí. Tento způsob dělání Variací na nepochopené, zdá se mi býti poněkud nešťastným.

     

     

     

     

     

     

     

     

  • Úvod

    Po článku Transiwatt pod palbou Trolů se někteří na Audiowebu ozvali, podívejme se jak v poznáni Jandových Transiwettů pokročili.

    Demence útočí?

    Původní Transiwatt

    Záměrně zde ještě ponechám jedno z původních Jandových zapojení, stejně tak mé zapojení pro simulaci.

     

    TW 120 

     

     

    Audioweb

    Jak jinak než sám Mistr Daněček, již nepopírá Jandův text, jen poukazuje, že se Janda upsal a bootstrap vylepšuje vlastnosti pro napětí řádu desítek mV, tedy výkonově řádu µW.

    Ale sám si Mistr plete jednotky proudů a uvádí je v mV, namísto v mA, jak je na simulaci patrné, stále ani po 50 létech nepochopil v jaké třídě že výkonové tranzistory vlastně pracují, stále tvrdí, oba pracují v hluboké třídě "B", což však není pravda, vidí přechodové zkreslení tam kde není a ani být nemůže. Jak je z předchozích simulací patrné, vrchní tranzistor rozhodně není v hluboké třídě "B", ale v krásné třídě "AB", je přiotevřen proudem přes R8 v původním schématu přes odpor R309 cca 0,5mA, který původně Mistr popíral.

    Proudovým partnerem vrchnímu tranzistoru pro malé signály v Jandovu zapojení není spodní tranzistor, jak se Mistr mylně 50 let domnívá, ale sám budič s bootstrapem, proudem přes kapacitu C5 v původním zapojení C305 spolu již vzpomínaným proudem přes R8, vrcholem nepochopení Jandova zapojení je Mistrovo tvrzení, že nepatrná nesymetrie výstupního proudu: "je kolem 5mV, záporná kolem -3,5mV" na simulaci je však vidět cca +5mA/-3,5mA, je: "projev přechodového zkreslení, korigovaného zpětnou vazbou", jak by asi kapacitní zpětná vazba mohla způsobit stejnosměrnou nesymetrii?

     

     

    Kdyby jen trochu někdo na Audiowebu Jandovo zapojení chápal a nepsal nesmysly jako: "Jenže on neřeší jak to je", musel by zřetelně vidět, že stejnosměrný proud cca 0,2mA odporem R4 v původním schématu odporem R309 prochází reproduktorem, což je krásně patrné bez vstupního signálu, tento proud se ke kladné půlvlně přičte a od záporné odečte, což přesně odpovídá ss posuvu výstupního proudu a tím i napětí. 

    PS:

    Jak jsem již napsal: "Jen hlupák si může myslet, že se dá výrazněji zapojení modifikovat, zázračná dioda mezi bázemi koncových tranzistorů sice dostane tranzistory blíže k třídě "A", ale významnější zlepšení nečekejte, pouze se potlačí chování proudu přes C5 (C305) tedy bootstrapu, prostě přestane nám přechodové zkreslení kompenzovat. Náhrada  bootstrapu proudovým zdrojem je jen další pošetilost, která v konečném důsledku omezí výstupní napětí. Tento způsob dělání Variací na nepochopené, zdá se mi býti poněkud nešťastným."

L

Nejnovější

Copyright © 2019 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz