Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 
 

Úvod

V tomto článku se budu věnovat, jak je patrné ze samotného názvu článku Zvuku jako takovému a jeho vztahu k věrné reprodukci, tedy k Hi-Fi.

Jde o téma,které není v odborných kruzích vždy zcela jednoznačně prezentováno, je poznamenáno řadou nepřesností často až zavádějících výkladů. Tento text není předurčen k tomu, aby cokoliv vyvracel či naopak podporoval, tento text je zcela nezávislým pohledem na zvuk jako takový.

Nejdříve je nutno si pro potřeby článku ujasnit pojem Zvuk, uvědomit si jeho podstatu, dále je nutno si uvědomit schopnosti a vlastnosti lidského sluchu, teprve poté se dostanu k postavení Hi-Fi a jeho podmínkám.

 

Zvuk

Slovní základ

Podíváme-li se na Zvuk, IfraZvuk a UltraZvuk zjistíme, že všechny tři výrazy mají slovní základ Zvuk a to jak v jazyce Českém, tak v jazyce Anglickém a dalších.

Samotné slovo Infra a Ultra však v jazyce Českém nenajdeme a musíme se podívat do Slovníku cizích slov, kde slovo Infra má význam "první část složených slov mající význam nízko, dole, pod", slovo Ultra má význam "první část složených slov mající význam nad, přes, neobyčejně, krajně".

Odtud je zřetelné, že slovo InfraZvuk a UltraZvuk jsou slova složená se slovním základem Zvuk. Slovo Infra je jen upřesněním, že jde o Zvuk na nižších frekvencích a slovo Ultra upřesňuje, že jde o Zvuk na frekvencích vyšších. Pro označení středního pásma Zvuku se složené slovo nepoužívá.

Zvuk může být teoreticky od frekvencí a intenzit blízkých 0 či dokonce nulových, až po frekvence a intenzity blízké nekonečnu či nekonečných, ale obě krajní hodnoty se do grafu špatně vynáší, proto jsem volil graf s logaritmickými měřítky a konečnými hodnotami.

 

 

Dále je patrné, že slovo Infra, ani slovo Ultra na podstatě Zvuku pranic nemění, pouze upřesňuje jeho frekvenci.

Následující graf zobrazující oblast InfraZvuku, Člověkem slyšitelného pásma a oblast UltraZvuku, sic je zkonstruován dostatečně přesně, přesto je vhodné jej brát spíše jako ilustrativní.

 

 

 

Fyzikální podstata

Fyzikální podstatou Zvuku je mechanická energie, Jde o kmitání hmotných částic, které se od zdroje rozruchu (energie) přenáší za pomocí vazebných sil mezi částicemi prostředí, takto se rozruch (energie)  přenáší dále a dále.

Rychlost šíření rozruchu (energie) je v různém prostřední různá, ve velké míře je závislá na stlačitelnosti prostředí. Takovému přenosu energie říkáme vlnění, které dále dělíme na podélné a příčné.

Podélné vlnění je takové vlnění, kdy částice nesoucí mechanickou energii kmitají podélně, rovnoběžně s osou pohybu šíření rozruchu, tedy šířící se zvukovou vlnou.

Příčné vlnění je takové vlnění, kdy částice nesoucí mechanickou energii kmitají příčně, kolmo k ose pohybu šíření rozruchu, tedy šířící se zvukovou vlnou.

 

Akustika

Zvuk patří rovněž do vědního oboru Akustika, jehož předmětem je vznik, šíření a vnímání Zvuku lidskými smysly. Vědní obor Akustika se často pro oblast zaměřenou na vnímání Zvuku lidskými smysly nesprávně považuje za vědní obor zkoumající pouze oblast zvuku, kterou jsou schopny vnímat lidské smysly, ale do jeho oboru patří stejně tak Člověkem slyšitelné pásmo, jak Infra a UltraZvuk.

 

Schopnosti a vlastnosti sluchu živých tvorů

Fauna na zemi je velmi rozmanitá a člověk není jediným živoucím tvorem, stejně tak jak je dáno slyšet člověku je dáno slyšet i většině živých tvorů na Zemi. Schopnosti slyšet či vnímat Zvuky jednotlivých živých tvorů se od sebe často diametrálně liší.

 

 

Na grafech je znázorněno frekvenční spektrum slyšených frekvencí jednotlivými živočichy. U Slona je občas uváděn spodní kmitočet 12Hz a někdy frekvence pod 5Hz. Zde si nejsem jist zda jde o slyšení či vnímání, jehož rozdílu se budu věnovat samostatně.

U Holuba je uvedeno, že reaguje na frekvence 0,05Hz, zde bych se již jednoznačně přiklonil k pojmenování vnímání, nikoliv slyšení.

U Člověka jsem oblast vnímání naznačil přerušovanou čarou a oblast slyšení čarou spojitou. Právě na případu Člověka uvedu rozdíl mezi slyšením a vnímáním.

Jak je z jednotlivých grafů patrné, frekvenční rozsah živými tvory slyšených či vnímaných zvuků sahá od neuvěřitelných 0,05Hz až k ještě neuvěřitelnějším 200kHz.

 

Zdroje: Infrazvuk varuje a kontroluje, Slyší neslyšitelné, How Well Do Dogs and Other Animals Hear?, VLASTNOSTI ULTRAZVUKOVÉHO ZAŘÍZENÍ PRO SMĚROVĚ ORIENTOVANÝ PŘENOS ZPRÁV

  

Diskuse

  Pokračování brzy

 

 

 

L

Nejnovější

Copyright © 2019 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz