HQQF a teorie

Základní údaje: Napsal Bohumil_Federmann; Nadřazená kategorie: Nf. technika; Kategorie: HQQF a teorie; Zveřejněno: 16. květen 2010; Vytvořeno: 16. květen 2010; Zobrazení: 13558

Úvod

Pro velký zájem jsem se rozhodl pokročit v návrhu osvědčeného zapojení směrem ke zlevnění plošného spoje k větší univerzálnosti zapojení, ale také k přidání dalších zajímavých funkcí. Nyní jde o řadu HQQ-55-505xxxx, která je plná naprosto unikátních konstrukčních kroků a obvodových řešení.

Přiblížení HQQ-55-505W-5-2

Zpětná vazba

Zapojení je již tradičně realizováno bez zbytečných lokálních zpětných vazeb a disponuje silnou celkovou zpětnou vazbou. Tímto je dosaženo zcela bezkonkurenčních vlastností oproti použití topologie s lokálními zpětnými vazbami, stejně tak nastavitelná šířka pásma pomocí proměnné kapacity je naprosto unikátní.

Zdroj

Každý výkonový tranzistor HEXFET Power MOSFET má svůj dostatečně velký stabilizační kondenzátor spolu s kondenzátorem blokovacím, který je součástí celé baterie kondenzátorů tvořící podstatnou část zdroje, lze mluvit o rozprostřeném napájení.

Tímto řešením je dosaženo nebývalé stability zesilovače, naprosté odolnosti vůči kmitání při nevhodném zapojení zdroje a zemí, nebývale lepší vlastnosti na nízkých kmitočtech kde se neprojevůjí žádné nežádoucí úbytky na vodičích, ne tak na pojistkách. Opět jde o řešení naprosto unikátní.

Boucherotův člen a výstupní filtr.

Každý výkonový pár má svůj Boucherotův člen, lze mluvit o rozprostřeném Boucherotovem členu. Toto řešení skýtá mnohé výhody, od značné úspory místa, téměř bezindukčnímu odporu až po rozprostřené výkonové zatížení odporu i kapacity.

Jako výstupní indukčnost je použit vodič protažen feritovou průchodkou, odpadá zdlouhavé a nepřesné motání indukčností, řešení je mnohem jednodušší a naprosto nezkušenými opakovatelnější, výsledek je mnohem lepší.

Kdo chce použít indukčnost motanou bez jádra, má samozřejmě i tuto možnost. I zde jde o řešení naprosto unikátní.

Opožděné připojení

Zapojení je doplněno o možnost doplnění funkce "opožděného připojení napájecího napětí", ano čtete opravdu dobře jde opravdu o "opožděné připojení napájecího napětí".

Po mnoha zkušenostech s opožděným připojením reproduktorů jsem se rozhodl tuto funkci u svých zesilovačů nikdy nerealizovat, neboť je zdrojem velmi častých problémů. Výkonové relé zanáší přechodový odpor a často je zdrojem nemalého zkreslení, proto jsem se rozhodl nestavit nic do cesty k reproduktorům, je to naprosto stejná cesta jakou jsem použil u připojení zdroje. Přesto jsem však našel funkci, která je obdobná opožděnému připojení reproduktorů, jde o opožděné připojení napájecího napětí pro výkonovou část zesilovače.

Výkonové zesilovače řady HQQF-55-505 jsou stavěny s HEXFET Power MOSFETy, pro dosažení vynikajících vlastností a účinnosti je rozkmitový stupeň napájen z vyššího napětí než HEXFET Power MOSFETy, za tímto účelem jsou použity v obou napájecích větvích pomocné zdroje. Zapnutím pomocných zdrojů se ustálí poměry ve vstupním diferenciálním stupni i v rozkmitovém stupni, který zároveň budí výkonové tranzistory natolik, že jsou dostatečně definovány poměry v celém zesilovači a můžeme připojit napájení pro HEXFET Power MOSFETy, aniž by došlo k jakýmkoliv nepříjemným rázům v reproduktoru. Rovněž jde o řešení naprosto unikátní.

Napěťová nesymetrie

Pro nastavení minimální napěťová nesymetrie jsem použil PI regulátor, není však podmínkou jej použít. Výstupní napěťová nesymetrie je porovnávána s referenčním napětím a pokud dojde k odchylce, která otevře vstupní diody optočlenu, pak je tato informace tímto optočlenem předána k dalšímu zpracování. Další naprosto unikátní řešení.

Dvoukanál či jednokanál

Zapojení je konstruováno tak, aby umožňovalo osadit plošný spoj jako dvoukanálový zesilovač o výkonu od 2 x 50W až 2 x 500W, k tomuto účelu je použito 5 párů HEXFET Power MOSFETů na každý kanál.

Zapojení však umožňuje i osazení jako můstkový jednokanálový zesilovač s 10 páry HEXFET Power MOSFETů, kde se výkon hravě přehoupne přes 1000W. Ani zde řešení netratí na své naprosté unikátnosti.

Závěr

Co říci závěrem, snad jen to, že konečná podoba plošného spoje včetně jeho 3D podoby se nejenom pro radost "Mistrů" právě dotváří, schéma jsem nyni použil v konečné podobě, ale bez hodnot součástek.

Zapojení je naprosto bezkonkurenční, jak co se týče své jednoduchosti, ale také odolnosti, stabilitě, dimenzovanosti a opakovatelnosti výroby.

Nutno však také dodat, že je nutný výběr HEXFET Power MOSFETů a zenerových diod v jejich řídících elektrodách. Dokonalý rozbor jednotlivých částí byl vytvořen v článcích zahrnutých do Topologie Federmann.

Síťový modul zůstává pro veřejnost zatím velkou neznámou, rovněž bude brzy zveřejněn, jeho pojetí a funkce, nejenom že jsou naprosto unikátní a originální, ale posouvají hranice spolehlivosti a bezpečnosti tam, kam dosavadní konstrukce nemohly a nemohou.

Pokračování brzy

Diskuse

Ukázka rozpracovaného plošného spoje

Základní údaje: Napsal Bohumil_Federmann; Nadřazená kategorie: Nf. technika; Kategorie: HQQF a teorie; Zveřejněno: 14. květen 2010; Vytvořeno: 14. květen 2010; Zobrazení: 9312

Úvod

K napsání tohoto textu mne vadlo neustálé hledání a současné popírání mnohých faktů. Napsání textů Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk a Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk, podruhé vyvolalo jisté reakce, které by neměly zůstat nezadokumentovány.

CZECHAUDIO

Podívejme se na "CZECHAUDIO – společnost pro šíření technických znalostí v oblasti audiotechniky" a zaměřme svou pozornost na její významné osobnosti, na jejich technické a odborné poznatky, znalosti a některé významné postoje.

Podívejme se, jak "CZECHAUDIO – společnost pro šíření technických znalostí v oblasti audiotechniky" využívá nejmodernějších poznatků vědy a techniky, jak posouvá hranici dokonalosti a hlavně jak naplňuje obsah svého názvu a své poslání, které si dalo do svého názvu.

Václav Daněček alias danhard

Uznávaná osobnost, pozná sebemenší zkreslení, které nahání v řádu setin až miliontin %. Na "Setkání hifistů se zaměřením na stavbu a využití techniky pro reprodukci zvuku SÁZAVA 2009" se v hlavním tématu celého setkání věnoval "Koncepcí zesilovače s extrémně malým zkreslením".

Ale tentýž "Mistr" Václav Daněček alias danhard, který pozná zkreslení zlomky setin % a učí je hledat a poznávat ostatní, zcela prokazatelně nepozná zkreslení řádu 100%, není sluchem schopen rozpoznat sinusový tvar od obdélníkového, dokonce tvrdí, že není zcela žádného akustického rozdílu mezi takovými průběhy.

Tomáš Matoušek alias Sendy

Druhý z dvojce SuperHifistů, zabývající se zvukem a zesilovači, který společně s Mr Václavem Daněčekem vedl doplňkový program setkání, "elektronkové výkonové zesilovače pro začínající i pokročilé hifisty".

Dalo by se čekat, že Tomáš Matoušek alias Sendy bude člověk na pravém místě a neunikne mu žádné zkreslení a bude ctít High fidelity, tedy Vysokou věrnost akustického signálu a bude šířit technické znalosti v oblasti audiotechniky, stejně jak to má CZECHAUDIO ve svém názvu.

Ale tentýž "Mistr" Tomáš Matoušek alias Sendy, který pozná zkreslení zlomky setin % a učí je hledat a poznávat ostatní, snaží se oslovovat mladé a začínající Hi-Fi_sty, zcela prokazatelně nepozná zkreslení řádu 100%, není sluchem schopen rozpoznat sinusový tvar od obdélníkového, dokonce tvrdí, že není zcela žádného akustického rozdílu mezi takovými průběhy.

Závěr

Co říci či napsat k takovým "Mistrům" jako je Tomáš Matoušek alias Sendy a Václavu Daněčekovi alias danhardovi, jde o osobnosti aktivně vystupujícími na Elwebu, Audiowebu, HiFiSlovanetu, SvětuElektro a dalších webech, které se věnují audiotechnice.

Vyvstává otázka, jaká je důvěryhodnost těchto osob, ale i těchto webů, když se honí za tisícinami % zkreslení, ale současně tvrdí, že zkreslení řádu 100% není postřehnutelné. Věřte nevěřte Hi-Fi_stům! Možná jen některým.

Pavel Macura PMA

Situaci zřejmě nezachrání ani snaha Pavla Macury alias PMA, který v dobré víře o nalezení hranic slyšitelného zkreslení připravil další projekt zaměřený na tuto problematiku.

Aby měl takový projekt šanci na jakýkoliv úspěch, muselo by se najít několik jedinců, kteří by byli schopni poznat alespoň nějaký druh zkreslení! Pokud se projekt opře pouze o "Mistry" kteří nejsou sluchem schopni rozpoznat zkreslení řádu 100%, pak zůstane celý projekt jen v odborné rovině, popsaný mnoha nic neříkajícími čísly, bez jakékoliv návaznosti na poslechové vlastnosti a kvality jednotlivých zesilovačů. Přesto přeji hodně úspěchu.

Diskuse

Základní údaje: Napsal Bohumil_Federmann; Nadřazená kategorie: Nf. technika; Kategorie: HQQF a teorie; Zveřejněno: 13. květen 2010; Vytvořeno: 13. květen 2010; Zobrazení: 7111

Úvod

V článku Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk jsme si připomněli neustálé hledání již dávno nalezeného.

Kolem Tranzistorového zvuku jsem napsal již několik článků:

Zatvrzelost

Rádoby"Mistři" svého oboru však nesdílí tento poznatek. Naučili se připouštět či spíše papouškovat, že člověk vnímá frekvenční rozsah daleko nad 20kHz, ale vnitřně se s tímto poznatkem ještě nedokázali vyrovnat, proto ani nepřipouští možnost, že většinu problémů a defektů zvuku činí právě pásmo a frekvence nad 20kHz.

K tomuto tmářskému postoji je vede zřejmě i fakt, že většinou nemají natolik kvalitní zdroj signálu, který by v dostatečné míře tímto frekvenčním pásmem disponoval, stejně tak jejich reproduktorové soustavy nemají takto vysoké kmitočty deklarovány.

Příčina Tranzistorového zvuku

Opak je však pravdou, CD je sice omezeno do 20kHz, ale je často doprovázeno značným množstvím rušivých signálů nad akustickým pásmem. Kvalitní zesilovač, který má šířku pásma až 2MHz, celkovou zpětnou vazbou sníženou na 300÷500kHz, takové rušení bezproblémově zpracuje a reproduktor je v omezené míře vyzáří.

Takové rušivé signály však nemají přímou souvislost s akustickým signálem a mozek jej nechá bez povšimnutí. Pokud má zesilovač nedostatečnou šířku pásma, pak dojde k Dynamické saturaci a Tranzistorovému zvuku! Stejná situace nastane v přítomnosti při přítomnosti užitečného akustického signálu o kmitočtech daleko nad 20kHz. Článek SACD, blíže vinylu? popisuje současné standardy.

Stále stejná nula a není to nula!

"Mistr" Ladislav Bunta neustále zastává názor, že stačí vytvořit rozdíl a ten poslouchat, toto by moc neplatilo kdyby se jednalo o pásmo pouze do 20kHz, ale jedná se o pásmo do cca 200kHz a tam to již na 100% neplatí. Odfiltrovaná ultrazvuková složka signálu, jako jeho barva, zbavená samotného nosiče nic nevypovídá.

Pokud mnozí mají problém slyšet zvuk o 60 či 80dB slabší, někteří se baví o tzv. maskování, pak je to opět pouhý blud a nesmysl. Toto by možná platilo pro akustické signály, ale ne pro barvu tónů. Jak jsem ukázal v článku Co slyšíme, není žádný problém vnímat narušení barvy tónu o úrovni -120 ÷ -140dB pod úrovní užitečného, nosného signálu.

Pane Ladislave Bunto a ostatní "Mistři", přišel čas přehodnotit postoje a posunout úroveň vašich znalostí o zesilovačích, pro vznik Tranzistorového zvuku má zásadní vliv chování zesilovače v rozmezí 20kHz÷200kHz, vstupní a výstupní filtr nepočítaje.

Jen nepřiznat pravdu

Boxer sice Buntovi tvrdě oponuje, ale Dynamickou saturaci jako příčinu Tranzistorového zvuku! nepřipustí a nepřipustí, třeba jen proto, že jsem ji porve popsal na tomto webu.

Jen zvrhlost a zase zvrhlost

Jak se stalo na Česko-Slovenských audio fórech již tradicí, stejné osazenstvo, stejné chování

Tápaní a zase tápání

ZdeNek to vyjádřil vcelku přesně i "Mistr" Bunta píše o rozumné hranici, ale má ji stejně vychýlenou jak Ondra Plachý alias Opa, oba se neustále motají v bludném kruhu do 20kHz.

Závěr

Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk, neustálé hledání vždy vrcholící vulgaritou a osočováním, pak chvíli klid a téma se znovu vynoří jak noční můra a stale dokola, Troton dobře ví, že mnozí se náramně baví, kdysi jsem byl taky účasten, dnes je to pouhopouhou minulostí a můžu se již jen náramně bavit, jak někteří "Mistři" ne a ne nalézt již mnou prošlapanou cestu.

Jak elegantně a moderně posuzovat vlastnosti zesilovače, vše bez drahých zařízení a s přímou návazností na poslechový dojem, jsem popsal v článku THD a SR, zapomeňte!.

V článku Měření zesilovače HQQF-55-503W-4-2 pokračování, se můžeme podívat na tvar převodní charakteristiky zesilovače a na rozsah její nastavitelnosti.

A aby vše nezůstalo jen u frekvenčního rozsahu, který musí být značně širší než samotné akustické pásmo, musím ještě připomenout dostatečnou přebuditelnost zesilovače a dostatek zesílení v otevřené smyčce.

V podstatě jde vždy o chování zesilovače při nárůstu U_dif, o fakt jak si s velkým signálem poradí jednotlivé stupně. Linearizace prvního stupně posunem problému na stupně další, nic neřeší. Nedostatek zisku v otevřené smyčce nezaručuje dostatečné kopírování vstupního signálu a tím nárůst nejenom zkreslení, ale hlavně všech druhů modulačních produktů.

Jen připomenu, že diferenciální metoda, ke které se "Mistři" dopracovali je jistou obdobou měření U_dif, ale zahrnuje i vstupní a výstupní filtr, který se přímou měrou na zkreslení nepodílí a oblast šetření je pouze pro akustické pásmo a to je nedostatečné a špatně, pak takový rozdíl poslouchat je holý nesmysl!

Použití převodní charakteristiky bez vstupního a výstupního filtru při kmitočtu 100kHz je mnohem vypovídajívší, prozradí nejenom celkové vlastnosti zesilovače co se týče frekvenčního rozsahu, ale i o nastvení pracovních bodů, dostatečně velikém klidovém proudu, odhalí jakoukoliv nelinearitu, která se projeví defektem tvaru elipsy. Je čas zahodit všechny měřiče zkreslení a naučit se takové charakteristiky číst a používat.

Mistře, vaše rozhodnutí evidentně neplatí, stále je rozdíl ve výsledném zvuku slyšet, tak co s tím uděláte?

Diskuse

Základní údaje: Napsal Bohumil_Federmann; Nadřazená kategorie: Nf. technika; Kategorie: HQQF a teorie; Zveřejněno: 10. květen 2010; Vytvořeno: 10. květen 2010; Zobrazení: 7890

Úvod

Na spřáteleném webu se opět rozhořela bouřlivá diskuze a "Mistři" opět hledají Tranzistorový zvuk, jenom se bojí pojmenovat věci pravým jménem a hledají a hledají.

Rozdílová metoda

Mistři se snaží vše vysvětlit na rozdílové metodě, tedy na principu měření zkreslení, porovná se vstupní signál s výstupním a veškeré odchylky se prohlásí za zkreslení - rozdílový signál, potud je to v pořádku, ale pak se signál poslechne a prohlásí se, že přece je neslyšitelný a aby se takovému tvrzení dala větší váha, tak se porovnají výkony užitečného signálu a signálu rozdílového, přičemž se připomene, že o 60 a více dB slabší signál než užitečný je již dávno neslyšitelný.

Demagogie?

Kdo nepřijme rozdílovou metodu, jako jedinou správnou a neomylnou, dovolí si tvrdit, že jsou stale slyšitelné rozdíly mezi různými zesilovači a že to v žádném případě nemá přímou souvislost se značkou a hlavně cenou zesilovače, je prohlášen za duševně chorého či demagoga.

Experimentální fyzika

Pohled experimentálního fyzika je sic zajímavý, ale nemá dostatek informací aby jednoznačně odmítl práh slyšitelnosti pro rozdílovou metodu, tak jak ji "Mistři" definovali.

Co slyšíme

Jen připomenu článek co s Co slyšíme. Jde o článek zaměřený na různé deformace nahrávek a zvuku, ale malá část je věnována zesilovači a jeho zkreslení, proto připomenu obrázek a text, která jsem k němu napsal:

"Co již slyšíme

Zde jsem použil frekvenci nejdříve 1kHz, později 5kHz a amplitudu 3V. Hledali jsme stav kdy začne být slyšitelné přechodové zkreslení, krom mé maličkosti bylo přítomno několik studentů a hranice slyšitelnosti byla u všech podobná.

Hranice kdy bylo přechodové zkreslení slyšitelné měla přímou návaznost na rychlost změny klidového proudu. Pokud jsem měnil proud velmi pomalu, pak se dala jen stěží identifikovat. Při rychlejší změně klidového proudu byla odchylka patrná již od 10 po 20mV.

Podíváme li se na periodu odchylky, pak naměřím pouhé 2µs. Pokud připustím, že se jedná o půlperiodu a ne o periodu, pak by opakovací frekvence odpovídala 250kHz, pro celou periodu by to byl dvojnásobek.

Pokud se podíváme na výkony, které jsou úměrné mocnině napětí, pak můžeme vypočíst pro užitečný signál hodnotu 9V² a pro hodnotu amplitudy přechodového zkreslení 1*10^-4V²÷4*10^-4V², přihlédneme-li k době trvání jedné periody, pak musíme tuto hodnotu ještě vynásobit poměrem frekvencí. Pro případ s 1kHz *1/250 a pro případ s 5kHz *5/250.

Velmi hrubým a nepřesným výpočtem se dostaneme k hodnotám zkreslení (1/22,5*10⁶) ÷ (1/0,2*10³), tedy 4,4*10^-6% ÷ 5*10^-2% pro testovaný kmitočet 1kHz a 5kHz.

Fakta

Článek Co slyšíme nebyl přesným popisem a hlavně výpočtem či důkazem toho co je již či není ještě slyšet, byl jen prostou ukázkou jak si může každý sám odzkoušet co sám slyší.

Neznalost a naivita

Namísto toho aby si někteří své schopnosti překontrolovali a zjistili své možnosti a hranice, se článek stal terčem některých "Mistrů", aby dokázali nedokazatelné. Jen v krátkosti se ještě k tomuto textu vraťme, pro výpočet harmonické analýzy je nutno vzít nekonečný interval, ale to bychom v životě nic nestihli a je nutno tuto podmínku obejít, interval úměrně zmenšit a tím se dopustit jisté chyby. Pokud zmenším interval pozorování a samotné analýzy až na pouhý čas defektu signálu, pak dostanu 2μs půlvlnu, což přesně odpovídá frekvenci 250kHz.

Kdybychom použili již vzpomínanou rozdílovou metodu, pak by jsme dostali právě takový výstup. Amplituda je řádu 10mV a odstup od užitečného signálu v řádu -70 ÷ -120 a více dB. "Mistři" by si výsledek pustili přes reproduktor a nebylo by slyšet zhola nic. Frekvenční pásmo je daleko za hranicí slyšitelnosti našeho sluchu a úroveň signálu je daleko pod prahem slyšitelnosti. "Mistři" by takový zesilovač prohlásili za nejlepší z nejlepších a zvedli jeho cenu.

Záměr či fatální neznalost

Zde si nejsem jist zda výše uvedené jednání je fatální neznalost, či jen "sprostý" marketingový tah. Nejde vůbec o nějakou pomyslnou hranici slyšitelnosti, či dokonce ultrazvukový defekt, který po jeho odtržení od nosného signálu ztratil pro lidský sluch zcela na významu.

Paralela

Defekt - poškození

Zde bych si dovolil použít nepřímé přirovnání. Máme překrásné nablýskané, červené Ferrari, které váží 1000kg, přijde závistivec , vytáhne hřebík a počmárá kapotu i dveře. Přijdou příslušníci a vše řádně zadokumentují, provedou naprosto dokonalou prohlídku a s naprosto dokonalým měřením.

Rozdílové měření a vážení

Nejnovější poznatky dovolí udělat rozdílovou metodu, Ferrari před poškozením vážilo 1.000.018g, po poškození váží 1.000.017,999g! Ve spise se objeví zápis, který definuje poškození jako 10-9, tedy váhové poškození naprosto bezvýznamné.

Majitel si stěžuje, že poškození je strašné, příslušníci na pohled připouští, že to moc pěkně nevypadá, ale fakta jsou fakta.

Výsledný rozdíl

Nastoupí další speciální jednotka a dohledá všechny oděrky laku, nalezne opravdu celý zbytek laku, vážící 1mg, úhledně jej uplácá do krychličky a ukážou opět majiteli, no nedělejte z nás "Blbce", prohlašuje náčelník, to že vám ubylo méně než 1mm³ z 5m dlouhého, 2m širokého a 1m vysokého auta si přese nemůžete ani všimnout. V protokole se objeví další zápis, že jde o naprosto zanedbatelný úbytek objemu auta a věc je opakovaně odložena.

Výsledný verdikt

Majitel je stále nespokojený a dá vše k soudu. Soud vezme hlavní spis a zjistí, že došlo k úmyslnému poškození nového Ferrari, ale pouze o 1/1.000.000.000 váhy auta a 1/10. 000.000.000 objemu auta, majitel si v průběhu již 5 krát stěžoval a 10 policistům to zabralo půl roku práce za použití nejmodernější techniky.

Soud vše důkladně zvážil a vynesl speavedlivý rozsudek, majitele prohlásil za kverulanta a zbavil jej svéprávnosti. V odůvodnění se rozsudek opíral o znalecký posudek lékařů a psychiatrů, který vyvrátil schopnost člověka objektivně rozpoznat váhový či objemový úbytek tak malého řádu a potvrdil, že úmyslné poškození nového Ferrari je pouze subjektivním dojmem jeho majitele.

Závěr

Co říci závěrem. Na jedné straně fakt, že sebevětší snaha něco přesně změřit, nemusí být vždy korunována úspěchem. Na straně druhé, že snaha vysvětlovat výrobci, který má na odbytu postavenou svou existenci, že jeho zesilovač hraje hůř než jiný, nemusí být taky vždy zrovna kvitována.

Pokud by se někomu takto pojatá problematika nezamlouvala a domnívá se, že stále při poslechu slyší větší či menší rozdíly, pak se může podívat na řadu článků, kterou jsem k této problematice napsal:

Diskuse

Základní údaje: Napsal Bohumil_Federmann; Nadřazená kategorie: Nf. technika; Kategorie: HQQF a teorie; Zveřejněno: 18. duben 2010; Vytvořeno: 18. duben 2010; Zobrazení: 11348

Úvod

Jak jsem již zmínil v článku Kytarový zesilovač, je připravovaná relativně jednoduchá konstrukce zesilovače určeného převážně pro montáž do reproduktorové soustavy. Takto vytvořená aktivní reproduktorová soustava je ideální pro různé hudební nástroje, či jiné využití.

Návrh pokročil, schéma je kresleno v EAGLE včetně návrhu plošného spoje, který tak dostal svou konečnou podobu. Plošná spoj je navržen tak aby obsahoval vše potřebné pro nejdokonalejší podobu. Pro realizaci jednodušších zapojení, není nutné některé části plošného spoje osazovat k tomuto účelu bude několik materiálových rozpisek a osazovacích plánů.

Konstrukce

Zapojení je jednodeskové:

Na desce plošného spoje o rozměrech 175mm x 50mm je výkonová část s dvoupásmovými korekcemi, regulace hlasitosti a předzesilovač s nastavitelným zesílením.
Zvolil jsem výkonovou část osazenou dvěma páry HEXFET Power MOSFETů IRFP240PbF a IRFP9240PbF, koncový stupeň plní zároveň funkci korekčního zesilovače.
Předzesilovač zaručuje výstupní úroveň +6dB. Vstupní citlivost je plynule nastavitelná a umožňuje připojení zdroje signálu od cca 5mV výše.
Regulace vstupní citlivosti je realizována vně samotného plošného spoje a je ovládána dalším potenciometrem, který je zařazen přímo za vstupní konektor.
Zapojení je rovněž připraveno pro připojení zařízení pro úpravu signálu s případnými efekty, pro tento účel je k dispozici krom vstupu i napájecí napětí.
Není zapomenuto ani na možnost zapojení výstupního konektoru s linkovou úrovní.
Pro správné nastavení výstupní úrovně je zařízení doplněno o obvod kontroly úrovně, ke kterému je možno připojit libovolný analogový či digitální zobrazovač.
Pokud by někomu nevyhovoval výstupní výkon v rozmezí 50W ÷ 250W, pak je připravena možnost zapojení do můstku s navýšením výkonu až na 500W. Pro tento účel je vyveden výstupní signál i napětí pomocných zdrojů. Další potřebný plošný spoj bude cca poloviční velikosti.
Proudové omezení je realizováno již klasicky za pomocí zenerových diod, omezující napětí U_G.
Není zapomenuto ani na precizní stabilizaci výstupního SS napětí, tentýž obvod plní i funkci kontroly SS složky ve výstupním signálu.