Nvidia GF100, první čtyřclusterový GPU

Úvod

Velmi dlouho se čeká na novou řadu grafických karet Nvidia GTX 300 Series. Nové grafické jádro stále nepřichází a nepřichází, příznivci již vidí neskutečný výkon a ti druzí již mají novou kartu od AMD, nestranní se nestačí divit, kolik povyku se dokáže udělat pro nic.

Samotná Nvidia masíruje potencionálního zákazníka řadou grafů se supervýkonem a superkvalitou obrazu. Fermi GF100 má problémy s výtěžností, ale to každý přehlíží a již vidí plné pulty GF100.

Nyní se na chvíli oprostíme od všech emocí a podíváme se na GF100, tak jak jej vidí odborníci a jak se česko-slovenské weby na problematiku podívat nedokážou. Nedívejme se jen na marketing, ale na to co nám nové jádro přinese technicky a technologicky, čím se liší od svých předchůdců, ale i současníků, jaký můžeme očekávat další posun.

Nvidia GF100, první čtyřclusterový GPU

Ano čtete správně Nvidia po vzoru AMD připravuje první čtyřclusterový grafický procesor. AMD s novou generační řadou obsahující DirectX 11, GPU Cypress, Radeon HD 5870 přišlo s prvním dvouclusterovým řešením.

Společnost Nvidia šla ještě dále a připravila hned čtyřclusterové řešení. Nvidia použila vlastní model DX11 Tessellace, "rasterizer" který konvertuje data na pixel a vertex se stal velmi úzkým místem a Nvidia jej musela znásobit na 4 jednotky. Tím se stalo jádro datově extrémně široké a Nvidia musela GPU rozdělit do čtyř GPC.

Hlavním rysem GF100 je množství SM (Streaming Multiprocessor), nejmenších jednotek které lze spustit samostatně,Tesselaci provádí postupně ve čtyrech clusterech.

Nvidia Tessellce

Každý GF100 SM je vybaven pevnou sadou instrukcí. AMD provádí Tessellaci mimo SM a GPU řídí celé vlákno. Nvidia vřadila Tessellaci do místa SM a ta je řízena postupně. Výhodou je rychlejší přístup k datům, naopak dalším úzkým místem se stává velké množství generovaných a nezpracovaných dat, bylo nutno vytvořit další paměťový prostor vertex buffer pro jejich ukládání.