Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Zrcadlo nejenom ČS internetu

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení

Úvod

Člověku by se zdálo, že stokráte nic unaví i vola, ale nikoliv Team bosse EKKARa na Bastlírně ten si vždy najde jak člověka rozesmát či pobavit a jak jinak než způsobem člověka trpícího nejenom elektrotechnickým kretenizmem, tedy způsobem jemu vlastním. Dlouhodobě se vrcholově věnuje i problematice step down měničů, kde rovněž výrazně "převyšuje" své spoludiskutující a radí a radí.

 

Na otázku: "jaký je rozdíl mezi stabilizátorem napětí a step down měničem?" existuje nejjednodušší odpověď: "účinnost", která byla napsána a tím vše vyřešeno. 

Univerzální všeuměl a komentátor Team boss EKKAR na Bastlírně však musí za každou cenu ukázat svou mentální nadřazenost, tak ve svém slovním průjmu zamíchá spoustu odborných i neodborných nesmyslů, ukáže že viděl desítky knížek, ale rovněž potvrdí, že ani netuší o čem píše a píše a píše, a hned má více a hlavně delších příspěvků než všichni ostatní, že byly zcela od tématu a naprosto zmatené již vůbec nevadí.

Rozuzlení

Abychom se vrátili k původní otázce a neopakovali jenom to, že je rozdíl v účinnosti, ale odpověděli proč právě v účinnosti.

Kdyby všeuměl Team boss EKKAR neřešil Curieovu teplotu a věděl jak funguje transformátor, znal by odpověď i na dotaz o rozdílu mezi běžným stabilizátorem a step down měničem. Běžným stabilizátorem protéká proud, napětí se rozdělí na napětí na zátěži a na stabilizátoru, výkon ztracený na stabilizátoru se přemění na teplo.

Měničem, tedy měničem propustným, protéká proud, napětí se rozdělí na napětí na zátěži a napětí na indukčnosti, výkon na indukčnosti se přemění na energii magnetickou - magnetické pole - magnetický tok, který je následně přeměněn zpět na elektrickou energii, jako transformované napětí, tudíž indukčnost nám funguje jako akumulátor energie, která se střídavě doplňuje a uvolňuje, poměr napětí pak má vliv na střídu, frekvence má vliv na velikost indukčnosti, ztráty jsou tak mnohem menší, na čisté indukčnosti žádné.

K jednoduchému vysvětlení není zapotřebí studovat desítky knih, ale mít jasno v proudovém a magnetickém poli, což je opět učivo patnáctiletých. A co se týče vlastního step down či step up měniče, pak je mnohem vhodnější je za pár korun i s poštovným od východních přátel koupit, něž se s ními trápit, jejich vysvětlení je jednoduché, jejich stavba již nikoliv.

 


Univerzální všeuměl a komentátor Team boss EKKAR na Bastlírně se tak stal doslova jejím maskotem a hlavním strůjcem obrazu ElektroBastlírny, která má sice obrovskou návštěvnost a Team bosse s desetitisíci prázdnými příspěvky, ale již dávno to není Bastlírna, která by někomu v něčem pomohla, ale spíše Tlachárna či Drbárna, kde se dozvíte všechno možné krom toho na co jste se původně ptali.

 

EKKARovo zabroušení na kvantovou úroveň 

 

 

 

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení

Úvod

Člověku by se zdálo, že stokráte nic unaví i vola, ale nikoliv Team bosse EKKARa na Bastlírně ten si vždy najde jak člověka rozesmát či pobavit a jak jinak než způsobem člověka trpícího nejenom elektrotechnickým kretenizmem, tedy způsobem jemu vlastním. Dlouhodobě se vrcholově věnuje i PC problematice, kde rovněž výrazně převyšuje své spoludiskutující a radí a radí.

 

DDR PC paměti se vyráběly a vyrábí od DDR I, které se spíše značily jenom jako DDR s typickou rychlostí 400MHz a komunikovaly dvakráte za periodu, následovaly DDR II, které komunikují čtyřikráte za periodu při stejném hodinovém taktu s typickou rychlostí 800MHz, jak píše všeuměl Team boss EKKARa na Bastlírně   PC si poradí, sice nevím jak, neboť krom odlišné komunikace mají i odlišné napájení, DDR mají 2,6V a DDR II jen 1,8V.

Aby je žádný trouba nezaměnil mají i klíč na jiném místě, jak píše všeuměl Team boss EKKAR na Bastlírně,  nevadí, ale pak nezbývá než použít k jejich zasunutí hrubou sílu, nejlépe kladiva, a když jsme již paměti proti jejich klíči zasunuli, ještě si musíme poradit s rozdílným počtem vývodů, DDR mají jen 188, kdežto DDR jich mají 240, tak nevím jestli si i s tímto základní deska poradí, já bych to již dávno vzdal a nezkoušel, ale jak píše všeuměl Team boss EKKAR na Bastlírně,  nevadí, základní deska si s tím poradí.

Já bych řekl základní deska si neporadí, byť by všeuměl Team boss EKKAR na Bastlírně tvrdil cokoliv, neporadí, ani po Lysohlávkách neporadí, DDR a DDR II jsou naprosto odlišné a nezaměnitelné paměti. 

 


Univerzální všeuměl a komentátor Team boss EKKAR na Bastlírně se tak stal doslova jejím maskotem a hlavním strůjcem obrazu ElektroBastlírny, která má sice obrovskou návštěvnost a Team bosse s desetitisíci prázdnými příspěvky, ale již dávno to není Bastlírna, která by někomu v něčem pomohla, ale spíše Tlachárna či Drbárna, kde se dozvíte všechno možné krom toho na co jste se původně ptali.

 

 

 

 

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení

Úvod

Člověku by se zdálo, že stokráte nic unaví i vola, ale nikoliv Team bosse EKKARa na Bastlírně ten si vždy najde jak člověka rozesmát či pobavit a jak jinak než způsobem člověka trpícího nejenom elektrotechnickým kretenizmem, tedy způsobem jemu vlastním. Opět se zaměřil na mou maličkost a radí kolem měření zesilovače Aldax SPV 250P, ve výsledku mi to významně zvedá návštěvnost, což mne taky spolu s upozorněním mých příznivců na další množící se špínu k tomuto tématu EB přivedlo.

Team boss EKKAR na Bastlírně sice elektronice či elektrotechnice moc či vůbec nerozumí, jak stále dokola dokazuje, ale píše příspěvek za příspěvkem a to co největší šířky a nejméně k věci, jen aby oslnil svým záběrem a udržel pozornost svých oddaných příznivců, nyní mele nesmysly jako po požití Lysohlávek kolem měření zesilovače Aldax SPV 250P, které bylo dostatečně zadokumentováno v článku Aldax SPV 250P a ALDAX na internetu.

Team boss EKKAR na Bastlírně se snaží seč může a Leoš Malaník mu v tom vehementně pomáhá, zde musím připomenout, že Aldax SPV 250P Leoš Malaník osobně opravil, opakovaně však při malé hlasitosti shořel a ten druhý do sterea rovněž, následně se mi ozvali další a další jimž Aldaxy hořely a hořely, ale Leoš Malaník a spol. veškeré informace mazali a mazali. Následně Aldax svou činnost ukončil.

Jen připomenu, že se jednalo o maturitní práci, kterou jsem ani nekonzultoval, tudíž jsem se nikterak na její konstrukci nepodílel. Je zvykem, že žáci s měřením chodili a stále chodí právě za mnou. Součástí každé takové práce je samozřejmě i měření vlastností. Jen dodám, že Leoš Malaník často lže a tvrdí, že modul byl v neoriginálním či dokonce poškozeném stavu, ale byl v originálním stavu jak je patrné s fotografie, která byla při měření pořízena, měřilo se osciloskopickými sondami, a na zdroji max. +- 30V/1A, tudíž nebylo jakýchkoliv důvodů jakkoliv do pěkně sestaveného modulu zasahovat.

Na fotografii je dobře vidět jak úplnost a čistota provedení, tak dostatečný přítlak tranzistorů, tedy jasné a neoddiskutovatelné fakta, které Leoše Malaníka usvědčují z opakovaných lži, což potvrzuje i měření, které Leoš Malaník nikdy neprováděl a dle jeho postoje k měření, ani nikdy provádět nemohl. Team boss EKKAR s weed_smokerem a dalšími na ElektroBastlírně vede  doslova svatou válku, podpořenou svými bludy, nesmysly a opakovanými výmysly, ale aby dokázali cokoliv vyrobit a změřit či jen znali naprosté základy opravdu nehrozí, což jenom potvrzuje současný tristní stav vzdělanosti a znalostí naší společnosti.

 

 

Aldax SPV 250P deklaruje šířku pásma do 40kHz pro plný výkon, nejsem nakloněn plnému výkonu proto používám měření šířky pásma dle normy DIN, která požaduje měření při nominálním výkonu 1W/1kHz tj. napětí 2V, případně 1V/1kHz,  a takto měřím všechny zesilovače, neboť bez měření by se šířka přenášeného pásma nedala nikterak jinak ověřit a deklarovat. Zde musím připomenout, že běžné SACD či DVD_audio se vzorkováním 192kHz a vyšším přenese šířku pásma přes 100kHz a tyto by se pak na Aldax SPV 250P nesměly vůbec provozovat.

 

Aldax SPV 250P 20kHz průběh poněkud defektní

 

Aldax SPV 250P 20kHz opravdu roztřesených - otřesných

Stabilita či spíše nestabilita měřeného modulu Aldax SPV 250P je dostatečně patrná z měřeného průběhu měřeného bez zátěže, a právě tato nestabilita, konstrukční vada byla a je příčinou časté destrukce těchto modulů, jenže když se neměří, není ani možnost takto defektní modul odhalit a jeho konec se blíží.



 

Srovnání s HQQF

Pro názornost a srovnání uvádím měření mých zesilovačů, kde standardně měřím do 1MHz, jsou dokonale stabilní. Takto je měřený každý modul a průběhy jsou jako přes kopírák.

 

Měření HQQF-55-507 5párová verze, průběh jak má být

 

Obdélník 400kHz velmi slušný

 

1MHz stále perfektní sinus

 

Měření HQQF-55-510 průběh jak má být

 

 Obdélník 100kHz fantastický průběh

 

1MHz stále perfektní sinus

 

 Závěr

Je pozoruhodné pozorovat Team bosse EKKARa na Bastlírně a jeho fanklub, kam až můžou při prosazování vlastní "pravdy" či výmyslů zajít, na straně druhé je to velmi pěkný exkurz do úrovně znalostí diskutujících na ElektroBastlírně, kde je patrné, že žádný z účastníků nikdy žádný zesilovač neměřil a ani měřit zjevně neumí a to včetně Leoše Malaníka alias sinclaira. Bastlírna - všeuměl Team boss EKKAR a Curieova teplota (Tc) nestačí, tak se pokračuje a dál předvádí, přitom ani netuší co to jsou například Lissajousovy obrazce a jak vznikají.

 

 

Pro ty kteří by snad nevěděli jak vytvořit Lissajousovy obrazce, tak žádný Team bossem EKKARem pomatený součet , ale obyčejné X-Y zobrazení.




 Kam až může úroveň anonymů spolu s EB spadnout?

 

 

Lži, agresivita a vulgarnost zjevně a úspěšně potlačuje inteligenci a slušnost, pokud tam kdy jaká byla.  V původním článku Aldax SPV 250P jsou dostatečně zadokumentované standardní podmínky měření, je tam jasně vidět vstupní napětí zesilovače, které pro takové testy běžně používáme a to je 100mV, a při tomto měření tomu nebylo jinak.

Jak je patrné z detailu a protokolu tohoto měření, při zesílení 22,7dB je výstupní napětí 1,346V, což při 4Ω odpovídá výstupnímu výkonu 0,465W, kmitočet při kterém došlo k destrukci byl okolo 200kHz, tedy při výstupním napětí i výkonu o cca 10dB méně, tedy při výkonu 50mW! Při takovém napětí není žádný důvod se obávat poškození jakéhokoliv zesilovače, který by měl běžně fungovat v audiořetězci, pokud je toho schopen.

Jen připomenu, že Aldax udává u SPV 250P "Rychlost přeběhu 30V/µs", což při 200kHz odpovídá výstupní amplitudě 25V a shořel při výstupní amplitudě 100mV *14,65dB, tedy při výstupní amplitudě pouhých 760mV!

Opakované lži a výmysly EKKARA, Leoše Malaníka alias sinclaira a dalších na EB zde nemá cenu, krom doložení jasných důkazů, které zde jsou, nikterak komentovat. Hold demonstrativní představení HQQF na HiFi Voice a články v PE-AR 2/2017 až 12/2018 se nedají slabomyslnýmy ani přehlídnout ani odpustit.

 

 

Hodnocení uživatelů: 4 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení

Úvod

Člověku by se zdálo, že stokráte nic unaví i vola, ale nikoliv Team bosse EKKARa na Bastlírně ten si vždy najde jak člověka rozesmát či pobavit a jak jinak než způsobem člověka trpícího nejenom elektrotechnickým kretenizmem, tedy způsobem jemu vlastním. Dlouhodobě se vrcholově věnuje i Lingvistice, ve které vyniká naprosto stejně jak v oborech jiných. Někoho za gramatiku peskovat vyžaduje alespoň základní znalost gramatiky a vyžadovat otazník tam kde nemá co dělat a ještě se dělat chytrý?

Jak je patrné z článku Bastlírna - všeuměl Team boss EKKAR trapně perlí není schopen ani za desetiletí pochopit, že 100mV je 100mV, a není v tom bludném kruhu sám, ne tak ještě odečíst zesílení a vypočítat výstupní napětí, zřejmě i proto píše jak po Lysohlávkách, seč mu síly stačí a píše a píše, aniž by byl kdy mentálně schopen rozeznat reálné měření od simulace, byť by to tam bylo stokráte napsáno.

 

Rovněž je patrné z článku Bastlírna - všeuměl Team boss EKKAR trapně perlí že lže a zatlouká a zatlouká, v čemž má dostatečnou podporů svých poslušných ovcí, že neumí pochopit zapojení, že neumí poznat měření, je pro negramotné pochopitelné, ale že neumí přečíst ani psaný text? Zjevně mu taky nerozumí, ale organizovaně na povel píší jak po Lysohlávkách, seč jim síly stačí a píší a píší.

 

Není toho moc co svět neviděl, ale jinak má pravdu, prolhaným podvodníkům již nepůjčím, jen nezávislým a seriózním, kteří nejsou nikterak zainteresovaní či jen pod vlastním dohledem, abych vyloučil nepovolené rozebírání a třeba přepojování polarity výstupních svorek při opětovném skládání po předchozí špionáži. Vím co od koho můžu čekat, proto jsem také před zveřejněním článků v PE-AR nechal jeden ze zesilovačů řádně a hlavně nezávisle otestovat.

 

 

 

 


Univerzální všeuměl a komentátor Team boss EKKAR na Bastlírně se tak stal doslova jejím maskotem a hlavním strůjcem obrazu ElektroBastlírny, která má sice obrovskou návštěvnost a Team bosse s desetitisíci prázdnými příspěvky, ale již dávno to není Bastlírna, která by někomu v něčem pomohla, ale spíše Tlachárna či Drbárna, kde se dozvíte všechno možné krom toho na co jste se původně ptali.

 

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení

Úvod

Člověku by se zdálo, že stokráte nic unaví i vola, ale nikoliv Team bosse EKKARa na Bastlírně si vždy najde jak člověka rozesmát či pobavit a jak jinak než způsobem člověka trpícího nejenom elektrotechnickým kretenizmem, tedy způsobem jemu vlastním, nyní se zaměřil při výpočtu transformátoru na Curieovu teplotu (Tc).

Team boss EKKAR na Bastlírně sice elektronice či elektrotechnice moc či vůbec nerozumí, jak stále dokola dokazuje, ale píše příspěvek za příspěvkem a to co největší šířky a nejméně k věci, jen aby oslnil svým záběrem a udržel pozornost svých oddaných příznivců, přitom se jedná o učivo 15letých dětí, tedy učiva dětí v prvním ročníku učilišť a středních škol, ale s Curieovou teplotou to moc nesouvisí, neboť za běžnou teplotu je brána teplota 20°C, a výrobky se staví až po pracovní teploty 60, 80, 85 či 105°C, teploty vyšší se běžně nepoužívají.

Curieova teplota pro feromagnetické železo, které je nejčastější materiál u síťových transformátorů použit k výrobě jádra, a k čemuž směřoval původní dotaz, je Curieova teplota uctihodných 1043°C a pro lepší materiály jako je feromagneticky Cobalt, je tato teplota až 1388°C, při této teplotě bychom již měli dávno roztaveno i měděné vinutí, což Team bossu EKKARovi na Bastlírně zjevně nedochází, stejně jak fakt, že při těchto teplotách většina používaných materiálů již dávno hoří.

Prostě se počítá od I a N přes Um, H, B a Ø, vše se musí podřídit přijatelnému B, pro které je důležitý nejenom průřez jádra S, ale také počet závitů N, přičemž většina transformátorů se navrhuje pro pracovní teploty do 85°C či teplotu podobnou, k čemuž se často jistí tepelnou pojistkou.

Někteří se mylně domnívají, že se jádrem výkon nepřenáší, opět se vrátím k učivu prvních ročníků, je třeba si uvědomit, že na vstupu je proudové pole se svým vstupním proudem, energie se musí přenést do pole magnetického, kde získáme magnetický tok Ø, který je celý soustředěn v železném jádře, a následně se musíme vrátit zpět indukovaným napětím Ui do pole proudového, tento fakt je o to více zřetelný u autotransformátorů, kde se část energie přenáší přímo za pomocí elektrického proudu polem proudovým a část je transformována přes pole magnetické či elektromagnetické, ve výsledku si vystačíme s menším transformátorem, ale za cenu galvanického spojení primárního a sekundárního vinutí. 


Tato série článků věnována Team bossu EKKARu na Bastlírně je mementem toho co se dnes a dlouhá léta na internetu vyskytuje a odehrává, kde je publikováno stále více nesmyslů jak smyslů a mnozí plodí kravinu za kravinou a jsou jich desetitisíce jen aby ozářili svým nadhledem a rozhledem co nejvíce svých obdivovatelů, ale realita je často někde zcela jinde, jen se často melou kraviny s problematikou nesouvisející, jak je názorně vidět výše,  tak se pomalu ale jistě stávají nejenom takové příspěvky, ale často i weby pro mnohé až životu nebezpečné a lidé organizovaně hloupnou a hloupnou, namísto toho aby se se znalostmi posouvali dále.

 

Snad spíše jako Aprílovou vložku s velkým A jsem přidal směr vývoje diskuze, kde do magnetizačních vlastnosti vstupují i hodnoty jiné než bychom mohli kdy čekat. Vždy jsem vycházel z toho, že u rovnice se musí levá strana rovnat straně pravé, a to nejenom co se hodnot týče, ale hlavně co se rozměrů týče, jinak je vše špatně a uvedený příklad je více než špatně.

Zde předvedené a uvedené je naprosto unikátní, není se čemu divit, neboť v minulosti se ne ElektroBastlírně obdobným způsobem počítaly příklady z přijímaček na střední školu, které prověřují znalosti ze základní školy, na deset odpovědí připadalo alespoň patnáct totálních nesmyslů, stejně jako zde  při počítání výkonu přenášeného jádrem transformátoru.



Pokračování den třetí

Třetí den vášnivé diskuse, kde se krom proudového a elektromagnetického pole se neopomene ani Curieova teplota, rychlost světla i gigahertzové frekvence, vyšší matematika a integrály jalové složky, přitom nepochopení síťového transformátoru, zato se soustavnými odbočkami a kličkami v zájmu vlastní důležitosti působí opravdu úsměvně, tím nechci říci, že se jedná o úroveň jen ElektroBastlírny, je to dnes obraz účastněných diskutujících, často anonymních.

Není to problém jen ElektroBastlírny, je to problém dnešní společnosti, kdy je vše na internetu, ale již nikoho moc nezajímá zda je to blbost či nikoliv, tak se autority postupně zlikvidovaly a prosadili ti kteří jsou vytrvalí a líp se houfují, aby své kořisti uštvali a napsali více příspěvků jak konkurence, obrazem společnosti se tak stává neúcta ke všemu tradičnímu, v neposlední míře k sobě sama.

 

Diskuze se vyvíjí směrem rozdělení na neznalé a ještě neznalejší, což není to pravé na cestě k poznání. Jak jsem již napsal dříve, je třeba začít u pole proudového u proudu I [A] a počnu závitů N [-] a dostat se k poli elektromagnetickému Um=I*N [A=A*-].

Abychom se vrátili zpět, k poli proudovému k indukovanému napětí  Ui, musíme vyřešit ΔØ/Δt kterému je rovno. Magnetický tok vypočteme jako Ø=B*S [Wb=T*m2], kde B je magnetická indukce rovna B=µo* µr [T=H/m-1*-], µo je konstanta na nás nezávislá, µr je materiálová konstanta, které jsme se naučili dělit dle označení materiálů na Dia, Para a Fero, jak je patrné s názvu Fero, jde o materiály postavené na bázi železa, ty mají µr>>1, je tedy účelné použít právě takové materiály. Pro síťové transformátory se používají materiály převážně s 2000˂µr˂5000, čímž dosáhneme značné magnetické indukce.

Jenže na cestě k maximálnímu magnetickému toku nám stojí ještě plochá S, kterou obepíná cívka, v níž se má napětí indukovat, abychom nemuseli neúměrně plochu zvyšovat, je více než účelné svést do jejího středu většinu magnetického toku feromagnetikem, které má µr krát větší magnetickou vodivost než vzduch. Nesmíme zapomenout na fakt, že na tvorbě napětí Ui se podílí jen magnetický tok procházející cívkou, musíme tam tedy svést všechen magnetický tok vytvořený vstupním proudem, tedy primárním vinutím, jinak by se nám tento poměr přímo podílel na poměru transformačním větší měrou než účinností ξ. Nyní se dostáváme k indukovanému napětí, na jehož vstupu máme opět veličiny proudového pole Ui= Δ((S*µo*µr*I*N)/l)/Δt.

Jak je patrné na vstupu máme proud, nikoliv napětí, abychom se dostali k napětí, museli bychom vypočítat U=I*Xl, při Xl=ωL, musíme vypočítat samotnou indukčnost L, třeba jako L= Ø/I [H=Wb/A] či L=N2*µo* µr*S/l, zde je patrné, že užití materiálu s velkým µr nám ušetří na počtu závitů, ale také na velikosti samotné konstrukce.

Rozuzlení

Abych se vrátil k původnímu dotazu, a sám zodpověděl proč je výkon právě plocha jádra v (cm2)2, no právě proto, že se vycházelo s frekvence 50Hz, µr pro běžné EI transformátorové plechy, sycení jádra B=1T, dost či hodně praxe, pracovní teplota do 80°C, plocha primárního vinuti pro 230V cca 40% plochy pro vinutí, což zamícháno do jednoho výpočtu a je to matematicky téměř neodvoditelné, neboť musíme do výpočtu ještě přidat izolace a prokládání vinutí. Sycení jádra je dáno spíše proudem jalovým, tedy v nezatíženém stavu, výstupní proud je pak transformován do primárního vinutí se stejnou fází, vzniklé sycení těmito proudy jsou protisměrné, tudíž se na výsledném sycení jádra moc nepodílí.

Pro jiné plechy, například C či toroidy se používají jiné materiály a taky jiné, větší sycení B. Dále jsou zaužívány i další zjednodušení výpočtu EI transformátorů, jako počet závitů na Volt jako N=45/Sfe, kde konstanta 45 vychází dost přesně ze sycení jádra 1T, jako další zjednodušení se často užívá průměr vodiče Ø=√(I/2), což dost přesně platí pro proudovou hustotu J=2,5A/mm2.

Takto nějak či jednodušeji měla vypadat odpověď na původní dotaz, ale zjevně komunita na ElektroBastlírně mluví diametrálně jiným jazykem, zabíhajícím často do všech možných stran a problematik, aniž by jim většinou jakkoliv rozuměli, prostě cizím jazykem ke kloudnému výsledku nevedoucím, jinak buďme rádi, že nám naši předci takto výpočty zjednodušili.

Vycházet z poměru váhy mědi a železa je poněkud zavádějící a není možný, neboť zaplněnost jádra počítáno s izolací a tedy i množství mědi, není v žádném případě konstantní, pro EI10x10 by vyšla potřeba plochy jenom pro primární vinutí daleko přes 400% mezery, pro EI16x16 je to stále přes 100%, pro EI 20x20 je to ještě 78%, což silně omezuje možnosti cokoliv namotat, ale již se nám vejde alespoň primární vinutí, pro EI25x20 se již dostáváme na potřebu 62%, a až při EI32x32 se blížíme k 50% přesněji je to 52% a tak dále pro EI 70x70 jsme již na 38%, a pro EI100x100 již jenom 35%, a máme tak dostatek prostoru pro sekundární vinutí. Počítáno pro kostřičku s 1,5mm materiálu, primární vinutí prokládáno kondenzátorovým papírem 2x0,05mm a zakončeno papírovou izolací 2x0,5mm.




Vzoreček q=√(P*G*100)/(f*B*I) je naprosto fantastický, bez vinutí, při nepoužití mědi dostaneme nekonečný přenášený výkon, naopak čím dáme mědi více, tím menší výkon přeneseme.

 

Plocha tedy i výkon roste s kvadrátem, spolu s poklesem počtu závitů, kdežto rozměr tedy obvod roste lineárně stejně jak délka jednoho závitu, ach ta malá násobilka.

 

 

 

L

Nejnovější

Copyright © 2019 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz