Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Výrobní postupy

Kategorie: Návrhy

Zveřejněno: 17. duben 2011

Vytvořeno: 17. duben 2011

Zobrazení: 16452

Úvod

Jak jsem již mnohokráte napsal v minulosti jsem se dost věnoval podpoře elektrotechnické gramotnosti. Po článcích Nebuďte negramotní!, Nebuďte negramotní, podruhé, Nebuďte negramotní, potřetí, přichází článek Nebuďte negramotní, počtvrté, který se zaměří krom gramotnosti elektrotechnické i na gramotnost finanční.

Výkony a výkonová ztráta

Naprosto stejně jak v předchozím článku nezbývá než poukázat na mnoho let přetrvávající neznalost, rádoby odborníků, "Mistrů" kteří si neumí stále spočítat výkonovou ztrátu na odporu či tranzistoru.

• 1.       Na prvním grafu vidíme amplitudu výstupního napětí, která je 75V, mohli bychom ji zapsat funkcí 75*sin(ωt+π), napájení koncových tranzistorů je ±78V.
• 2.       Na druhém grafu je patrný výstupní výkon na 4Ω odporu, který dosahuje ve svém maximu 1.400W, mohli bychom jej zapsat funkcí 700+700*sin(2ωt). Je zde patrný efektivní výkon 700W.
• 3.       Ve třetím grafu je znázorněn výkon na jednom páru 150W tranzistorů, který dosahuje až k hranici 75W, tento výkon dosahuje až k 50% trvalé dovolené výkonové ztráty.
• 4.       Na závěr ve čtvrtém grafu je patrný tepelný výkon na jednom páru 150W tranzistorů, jak je vidět za jednu 1ms periodu to odpovídá 22mW, tedy trvalý výkon se  bude pohybovat na hranici 22W na každém 150W výkonovém tranzistoru, což odpovídá pouhým 15% trvalé dovolené výkonové ztráty.

Gramotnost finanční

Podíváme-li se na gramotnost technickou, na výpočty skutečných ztrát, pak zjistíme, že starosti "Mistrů" jsou celkem liché. Podíváme-li se na finanční stránku věci, pak je podbízí otázka nakolik se obavy před Cenami modulů HQQF projeví do jejich technického myšlení.

BV_audio

pan Bunta je sice majitelem společnosti BV_audio, která má své zájmy na Slovensku a zajisté i v Českých zemích, Topologie Federmann řady HQQF-55-506, by jej mohla rovněž ekonomicky zasáhnout, jeho časté popírání principů Ohmova zákona a podstaty celkové Zpětné Vazby, je až zarážející.

Pavel Macura Audio

Reinkarnovaná Dudek Pavel Audio do podoby HYPA

Pavel Dudek se dlouhé roky hřál na výsluní příznivců Hi-Fi, kde neměl žádnou konkurenci, zájem však o zesilovače DPA dávno opadl a prodeje rovněž, není divu že příchod Topologie Federmann řady HQQF-55-506 v době kdy se snaží své DPA reinkarnovat do podoby řady zesilovačů HYPA není nikterak vítán.

Závěr

Co říci závěrem na další článek o elektrotechnické a nyní i o finanční gramotnosti. Již řadu let vyznívají diskuse "Mistrů" spíše jako všestranný útok na mou maličkost, snahu jakýmkoliv, třeba i podlým a zákeřným zdiskreditovat autora Topologie Federmann, než diskuse o elektrotechnické problematice.

Stále a dokola se vytahují záležitosti kolem povolené výkonové ztráty, když je jasně doloženo, že jde jen a jen o jejich výmysl ničím se nezakládající na pravdě, za chvíli se to vrátí a zas a znova. Podstata zesilovače pracujícího v otevřené smyčce ZV a vliv při jejím zavedení na vlastnosti zesilovače jsou na tom s pochopením "Mistrů" ještě hůře.

Na Hifi-Voice se pomalu ale jistě blíží poslechové testy zesilovačů, kde se má utkat můj HQQF-55-506-5-1 vs. zbytek planety zastoupený Macurovým BB-PA4, Dudkovým DPA reinkarnovaným v HYPA A400 a tím nejlepším z BV_audio. Vývoj situace však nasvědčuje, že by si to mohli "Mistři" rozmyslet a začít hledat cestu jak rychle vycouvat. Já trpělivě vyčkávám testu, kdežto "Mistři" se doslova předvádí v osobní rovině, kterou zde nemá cenu komentovat.

Je třeba si uvědomit, že jenom poslechové testy mohou vnést do problematiky jasno, jenom poslechové testy rozhodnou  o pořadí zvuků a možná tak nastartují další kolo "Pomsty Mistrů".

Diskuse

Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Výrobní postupy

Kategorie: Návrhy

Zveřejněno: 19. únor 2011

Vytvořeno: 19. únor 2011

Zobrazení: 9552

Nerozumim Česki

Úvod

Pravě slovy, které jsme občas mohli slýchat od našich Vietnamských spoluobčanů by se dala charakterizovat dnešní doba. Lidé, sic gramaticky velmi schopní, znající nejnovější verzi, stále se měnících pravidel Českého pravopisu, poněkud pozapomínají na obsahovou stránku věci.

Dalo by se říci, že nastupující generace se stává gramaticky negramotná. Gramatika je nejenom správný tvar slova, velké či malé písmeno u podstatných, přídavných či jiných jmen, ale také slovní základ  a význam všech slov od něj odvozených.

Pro zlepšení technických znalostí a orientace v problematice jsem začal psát články patřící do série Nebuďte negramotní, pro zobrazení různých nezdravých jevů a deformací jsem zavedl Zrcadlo českého a slovenského internetu, ale kam zařadit článek či články poukazující na fatální neznalost Českého jazyka, ne v gramatickém vyjádření, ale v chápání významu slov a porozumění textu, opravdu nevím.  

Zvuk

 K napsání tohoto článku mne přimělo dění kolem hesla Zvuk na České Wikipedii, což jsem stručně popsal v článku Zvuk, Věřte nevěřte Wikipedii.

Jak se ukazuje problematika je mnohem složitější a nejde tak ani o obsahovou stránku věci, jak o gramatickou či jazykovou stránku. Jak jsem již uvedl technickou stránku jsem se pokusil nastínit v článku Zvuk, Věřte nevěřte Wikipedii.

Nyní se budeme věnovat více vlastnímu chápání významu slov a porozumění textu, umění rozpoznat slovní základ a význam slov od slovního základu odvozených. Tedy látku patřící do učiva Základních škol,  jak můžeme na příkladu  České Wikipedie vidět, často nechápající ani vysokoškolsky vzdělanými lidmi!  

Česká Wikipedie

Zvuk je definován, ne jako mechanická energie či kmitání nebo vlnění hmotných částic, ale jako lidský vjem. Zvuk je tedy závislý na přítomnosti a smyslových schopnostech člověka. Slovní základ slova Zvuk a jeho odvozenin je u slov InfraZvuk a UltraZvuk zcela pomíjen a ignorován! Ba co víc InfraZvuk a UltraZvuk je vydáván za něco zcela odlišného od Zvuku.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak dle Česko-Wikipedistické definice Zvuku je vlnění hmotných částic nad hladinou slyšitelnosti považováno za Zvuk a pod touto hladinou je doslova Nic, nepatří do oboru Zvuku, neboť není slyšet a stejně tak nepatří do oboru InfraZvuku ani UltraZvuku, neboť má jinou frekvenci a navíc ještě není slyšet.

Je vidět, že se nám to technicky a odborně dokonale zamotalo, to však Českým Wikipedistům zjevně nevadí, nespojují Encyklopedii s žádnými zákony či zákonitostmi, jen se správnou gramatikou a nějakými rádoby "Respektovanými" autory.

Fakt, že základní gramatikou je znalost významu slov a jejich návaznost na samotnou podstatu toho, co mají popisovat či vyjadřovat, zde Českým Wikipedistům doslova uniká. Popisuje se zde Zvuk, jako Člověčí sluchový vjem, který se zjevně zaměňuje s významem slova Zvuk, neboť právě Lidský sluch je schopen vnímat Zvuk ve frekvenčně a intenzitně omezeném pásmu a je závislý na existenci a přítomnosti Člověka.

Anglická Wikipedie

Anglická Wikipedie, je na tom trochu jinak, zjevně je zde Zvuk jako vlnění hmotných částic, je složen z oboru frekvencí a intenzit slyšitelných lidským sluchem, a dál definice nepokračuje. Není tedy zřejmé, zda "je složen z" je složení konečné, nebo dále pokračuje.

Podíváme-li se na definici InfraZvuku, pak zjistíme, že InfraZvuk je Zvuk jistých vlastností odlišných od slyšitelného pásma, stejně jak definice UltraZvuku. Dále zde nalezneme pěkná obrázek k rozdělení zvuku, jako takového.

Závěr

Tento článek jsem možná příliš zaměřil na Českou Wikipedii, ale jde jen o vrchol ledovce společnost devastujícího úpadku České gramotnosti jako takové, který je na České Wikipedii překrásně patrný, obzvláště, když se na její tvorbě podílí řada vysokoškolsky vzdělaných lidí.

V době Internetu a obrovského rozmachu informačních technologii, v době nebývalé záplavy informací si mnozí neumí udělat v přehršli informací pořádek a řád. Často se shlukují do zájmových skupiv, komunikují převážně elektronickou komunikací omezenou klávesnicí mobilu, v podstatě téměř nečtou, nepíší a stávají se jen pasívními konzumenty kolem plynoucích informací.

Každá komunita má svého představitele či, jak se píše na České Wikipedii "Respektovaného autora", tento je často až démonizován, celý systém dostává charakter jakési až Kastovní společnosti s uznávanými Kulty.

Pro technický svět má takové pojetí vědomostí a vzdělání katastrofální dopad, celé generace hledající nezávislost zákonů jsou nejenom opomíjeny, ale dokonce zapomenuty, je popírána podstata vývoje, fyzikální principy a zákonitosti.

Lidé stále více přestávají rozumět psanému textu, jeho obsahu a souvislostem, stávají se jen konzumenty a papouškující komunitou uznávající jejich vůdce. Lidé jsou často doslova zblbli z internetových her a stříleček, přičemž si neumí udělat jasno mezi reálným a smyšleným světem.

Stále více se projevuje, že co neznám to neexistuje, v důsledku čeho se při neustálém pohybu ve virtuálních smyšleninách soustavně vzdalují realitě, neumí se učit, ztrácí pro reálné věci paměť, kterou jim stále více zaměstnává svět internetových her a stříleček.

Devastující úpadek České gramotnosti, schopnosti porozumět psanému textu, jeho obsahu a souvislostem je tak značný, že se světové hodnocení naší vzdělanosti, počínaje základním stupněm, přes stupně vyšší, začíná rychle propadat.

Diskuse

Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Výrobní postupy

Kategorie: Návrhy

Zveřejněno: 11. únor 2011

Vytvořeno: 11. únor 2011

Zobrazení: 19197

Úvod

V poslední době se stále více setkávám s absolutní neznalostí významu jednotlivých slov a pojmů, není tomu jinak ani u slova zvuk.

Wikipedie

Pojďme se podívat k jednomu ze zdrojů takových nesmyslů. Někdo vytvořil v dobré víře Wikipedii a předpokládal, že se postupně stane encyklopedii, kde se mnozí mohou mnohé dozvědět.

Wikipedie se opravdu stala studnicí, jen ne znalostí, ale spíše nesmyslů, ne jinak je tomu v případě významu slova Zvuk. Někdo definoval pojem slova Zvuk, jako to co slyšíme a ještě něco pod tímto slyšitelným pásmem jako Infra-Zvuk a ještě něco nad tímto slyšitelným pásmem jako Ultra-Zvuk.

V duchu moderních výkladů mnohých všeznalých "Mistrů", že to co neznám neexistuje, je najednou Wikipedii Infra-Zvuk a Ultra-Zvuk ze zvuku vyřazen, nic naplat ani slovo Zvuk tomu nezabrání.

Češtináři by se asi divili, stejně tak fyzikáři a další, když je definice stavěna na lidském vědomí a ne na fyzikální podstatě, rázem Infra-Zvuk spolu s Ultra-Zvukem není pro Wikipedii Zvukem!  

Konkrétněji

Podíváme-li se hned na první odstavec, kde je v první větě postavena podstata zvuku na jeho slyšitelnosti člověkem, vymezena pouze v rozmezí 16Hz÷20kHz s tvrzením, že mimo toto pásmo člověk sluchem nic nevnímá, "Zvuk je každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. Frekvence tohoto vlnění leží v rozsahu přibližně 16 Hz až 20000 Hz; za jeho hranicemi člověk zvuk sluchem nevnímá." je naprostý nesmysl.

Dále se můžeme dočíst, že v elektroakustice je zvuk elektrickými kmity, tato část nemá význam komentovat, stejně jak část následující, kde se mluví o dalším "významu" slova zvuk pro různé druhy zvířat a o Infra a Ultra zvuku.

Katastrofou je ne výklad Wikipedie, ale fakt, že tento výklad mnozí přebírají i do svých odborných a často vědeckých prací, aniž by znali význam slova zvuk.

Co je vlastně Zvuk?

Položíme-li otázku co je Zvuk, musíme se poohlédnout, jako u všeho ostatního po samotné podstatě.

• ·         Je zvuk opravdu závislý, jak tvrdí Wikipedie jen a jen na lidských smyslech? Je pravdou, že když zvuk člověk neslyší, že není či neexistuje? Jak to bylo se zvuky než vzniklo lidstvo? Jak je to se zvukem, když člověk spí a neslyší jej, opravdu neexistuje? atd.
• ·         Nebo je zvuk jen jednou z mnoha forem vlnění či energie, stejně jak elektromagnetické vlnění, světlo, rentgenové či γ_záření?

Vlnění obecněji

Právě na podstatě vlnění vysvětluji zvuk, elektromagnetické vlny, světlo, rentgenové či γ_záření, podívejme se na hrubé rozdělení frekvencí, či vlnových délek.

Zvuk:

• ·         Infrazvuk od kmitočtů daleko pod 1Hz až po cca 16Hz
• ·         Slyšitelné akustické pásmo od cca 16Hz až po cca 20kHz
• ·         Ultrazvuk od cca 20khz až někde po cca 200MHz a snad i výše
• ·         řádově 10^-2÷2*10⁸Hz

Elektromagnetické vlny:

• ·         Velmi dlouhé vlny od cca 40kHz
• ·         DV, SV KV a dále, dnes využíváno  až do 350GHz
• ·         řádově 4*10⁴÷3*10¹²Hz

Světlo:

• ·         od IntraČerveného světla, cca 100µm až 790nm
• ·         přes viditelné světlo cca 790÷390nm
• ·         po UltraFialové světlo cca pod 390nm až 10nm
• ·         řádově 3*10¹²÷3*10¹⁷Hz

Rentgenové záření:

řádově 3*10¹⁷ až 3*10²⁰Hz, 10nm až 1pm

γ_záření:

řádově 3*10²⁰ až 10²⁴Hz, pod 1pm

Energie a intenzity zvuku

Stejně jak jsem se na problematiku podíval z hlediska vlnění, se můžeme podívat na problematiku z hlediska energie. Zvuk, elektromagnetické vlny, světlo, rentgenové či γ_záření jsou druhy vlnění, které jsou vyvolány energii a jsou jejími nositeli. Jinými slovy ke vzniku vlnění je zapotřebí mechanické energie, kterou poté samy vlny nesou. Poněvadž stále platí zákon zachování energie, zánik vlnění nastává odevzdáním mechanické energie, případně přeměnou na energii jinou.

Práh slyšitelnosti

Práh slyšitelnosti či slyšení je nejnižší hladina, kterou začíná člověk slyšet, je jim hladina akustického tlaku 0dB, což odpovídá intenzitě zvuku 10^-12Wm^-2, čemuž odpovídá akustický tlak 2*10^-5Pa.

Práh bolesti

Práh bolesti je již taková hladina zvuku, která vyvolává bolest, je jim hladina akustického tlaku 130dB, což odpovídá intenzitě zvuku 10Wm^-2, čemuž odpovídá akustický tlak cca 63Pa, vyšší intenzity akustického tlaku již mohou poškodit sluch, případně i další orgány.

Počítání s intenzitou a akustickým tlakem

• ·         Pro přepočet intenzity zvuku můžeme použít I=10log(I₁/I₀). Prahu slyšitelnosti I₀ odpovídá intenzita zvuku 10^-12Wm^-2
• ·         Pro přepočet akustického tlaku můžeme použít X=20log(P₁/P₀). Prahu slyšitelnosti P₀ odpovídá akustický tlak 2*10^-5Pa.  

Prostředí

Ještě se můžeme podívat na problematiku s hlediska prostředí. Zvuk, elektromagnetické vlny, světlo, rentgenové či γ_záření se šíří v různém prostředí různě.

Zvuk:

Jde o mechanické vlnění hmotných částic, které se šíří podélnou vlnou (kmitání ve směru šíření vlny) či příčnou vlnou (kmitání kolmo na směr šíření vlny). V nehmotném prostředí se šířit nemůže, není tedy možno zvuk šířit ve vakuu, propustnost či ztráty jednotlivých materiálů jsou různé, ještě několik rychlostí šíření zvuku:

• ·         ve vzduchu je rychlost šíření cca 340ms^-1
• ·         v mořské vodě cca 1500m s^-1
• ·         ve dřevě cca 4000m s-1
• ·         v oceli cca 5000m s^-1
• ·         ve skle cca 5200m s^-1

Jak je patrné rychlost zvuku je do jisté míry úměrná hustotě a tvrdosti prostředí, je také závislá na teplotě prostředí, obecně platí čím vyšší teplota tím vyšší rychlost šíření. Mimo to se můžou zvukové vlny odrážet a skládat.

Elektromagnetické vlny:

Na rozdíl od zvuku nepotřebují ke svému šíření hmotu a šíří se i ve vakuu, kde je rychlost šíření rovna rychlosti světla, tedy cca 3*10⁸m s^-1. V hmotném prostředí se rychlost šíření Elektromagnetické vlny významněji nemění, mění se však propustnost či ztráty jednotlivých materiálů. Elektromagnetické vlny se v závislosti od své vlnové délky a prostředí mohou rovněž různě odrážet a skládat.

Světlo:

Světlo je ve své podstatě druh elektromagnetického vlnění kde je rychlost šíření rovna rychlosti světla, tedy cca 3*10⁸m s^-1. V hmotném prostředí se rychlost šíření světla rovněž významněji nemění, mění se však propustnost či ztráty v jednotlivých materiálech. Světlo se rovněž v závislosti od své vlnové délky a prostředí může různě odrážet a skládat.

Rentgenové záření:

Platí obdobné jako pro světlo, jen energie jsou většinou větší a vlnová délka kratší, tento druh světla či vlnění proniká lépe hmotou, proto se k tomuto účelu často využívá. Jde však již i záření ionizační, které má prokazatelný vliv na živé organismy.

α, β a γ_záření:

Zde jde spíše o proudy částic s velmi vysokou energii se značným vlivem na živé organismy.

Závěr

Co říci závěrem, snad jen to, že Wikipedie, jako mnoho dalších internetových zdrojů není žádnou zárukou pravdivých informací. Zarážející je fakt, že takto neodborné a nepravdivé informace často přebírají rádoby odborné texty aniž by si kdokoliv, pokud se v problematice vůbec nevyzná  informaci sám prověřil.

Nejsou výjimkou ani hromadné citace takto nesmyslných textů v diplomových a podobných pracích, které se mohou dostávat zpět do Wikipedie, jako rádoby věrohodný zdroj.

Podstatu vnímání zvuku mimo slyšitelné akustické pásmo jsem vzpomenul mimo jiné v článku Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk potřetí následovně:

"Ultrazvuk

Ultrazvuk je vnímán jako barva tónů v akustickém pásmu sluchovým orgánem, dále je zpracováván mozkem, ne jak se "Mistr" Václav Daněček alias danhard nesprávně domnívá o jiném orgánu.

Ultrazvuk výrazně stimuluje mozkovou aktivitu, jak jsem popsal například v článku SACD, blíže vinylu? a mohl bych rozsáhle pokračovat až po soufázovost obou hemisfér.

Infrazvuk

Infrazvuk je naopak přijímán endokrinními žlázami, které na jeho popud produkují nadměrné množství různých hormonů. Na hladinu různých hormonů reaguje opět velmi významně svou aktivitou mozek. Případné reakce a dopady rozkmitání tlustého střeva nebudu raději rozebírat.

Dopad vnímání Ultra a Infra zvuku

Dopad vnímání Ultra a Infra zvuku je více než významný, je to právě ta nezapomenutelná atmosféra toho či onoho koncertu, v konečném důsledku jde také o vjem, kterým se různé skupiny lidí dostávaly a taky dostávají do transu či podobných stavů a nemusí to být jenom Indiáni, nejde v žádném případě o požití jakýchkoliv látek! Jde pouze o vnímání Ultra a Infra zvuku!"

Jednotka intenzity zvuku je Wm^-2, kde není zde žádná závislost na lidských smyslech a není zde ani žádného omezení rozsahem lidských smyslu. Jak je patrné Wikipedistické tvrzení o závislostech na lidských smyslech ani Wikipedistické tvrzení o nevnímání mimoakustického pásma není pravdivé, ale od takových nepravd a naprostých nesmyslů se dále odvíjí šířka pásma Nf zesilovače 20Hz÷20kHz a mnohé další.

Diskuse

Základní údaje

Napsal Bohumil_Federmann

Nadřazená kategorie: Výrobní postupy

Kategorie: Návrhy

Zveřejněno: 15. prosinec 2010

Vytvořeno: 15. prosinec 2010

Zobrazení: 11863

Úvod

Jak jsem již napsal, že v minulosti jsem se dost věnoval podpoře elektrotechnické gramotnosti. Mimo jiné jsem napsal Nebuďte negramotní! a Nebuďte negramotní, podruhé, oba články jsou zaměřené spíše na podporu elektrotechnické gramotnosti.

Článek Nebuďte negramotní, potřetí by měl spíše poukázat na přetrvávající neznalost, na mnohé rádoby odborníky, "Mistry" kteří jsou na jedné straně "uznávanými" osobnostmi a na straně druhé si neumí spočítat výkonovou ztrátu na odporu či tranzistoru.

Výkonová ztráta

V minulém článku se ukázala neznalost SMD součástek a nyní se podíváme na výkonové poměry u zesilovače  HQQF-55-506W-5-1. Jde o zesilovač s maximálním výkonem 500W k tomuto účelu byl vybaven 5páry výkonových tranzistorů IRFP240/IRFP9240. Při špičkovém výstupním napětí 64V, poteče 4Ω zátěží proud 16A. K takovému výstupnímu výkonu nám postačí napájecí napětí ±68÷70V, každým párem výkonových tranzistorů nepoteče větší špičkový proud jak 3,2A!

"Mistr" kazzatel má obavy o nějaké SOA! Nemám rád cizácké názvy, když Česká Tesla měla a má dost názvů vlastních a českých, budeme se tedy bavit o ztrátovém výkonu, či dovoleném ztrátovém výkonu.

Nejhorší případ bude při napůl otevřeném tranzistoru, kdy při napájecím napětí 70V bude úbytek na zátěži roven úbytku na tranzistoru, tedy 35V. Proud zátěží bude 35V/4Ω=8,75A, ztrátový výkon bude 35V*8,75A=306W na 5tranzistorech o dovolené souhrnné výkonové ztrátě 1000W.

Výkon špičkově nepřesahuje 30% výkonu povoleného, při dvou střídajících se půlperiodách a periodickém průběhu se to dostane souhrnně tak do 8% dovolené výkonové ztráty. Jalové složky by to mohly dost změnit, ale rezerva je stále větší než dostatečná.

Závěr

Pro názornost jsem vyznačil zatěžovací charakteristiku pro nejvýkonnější osazení HQQF-55-506W-5-1. Z kazzatelova textu je patrné, že ani Pavel Dudek a davy jeho nadšených příznivců vůbec netuší, jaké výkonové poměry u tranzistorů panují! Hlavně, že se smějí na něčem, čemu vůbec nerozumí.

Zesilovač je extrémně předimenzován, a to proto aby tranzistory pracovaly v té oblasti, která je pro jejich použití vhodnější. Náznak je v dalším obrázku, na toto téma bude jednou napsán samostatný článek, proto to nebudu dále rozebírat. Mnoho konstrukčních detailů jde daleko nad běžné znalosti a praxi soudobých "Mistrů" a nemusím všechno dopředu prozradit.

Diskuse