Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení
 

 

 

Úvod

Právě název „Když „Mistři“ neumí ani do pěti napočítat“ by mohl vystihnout stav odbornosti na ČS elektrotechnických fórech, když se k elektrotechnickým věcem vyjadřují na první pohled vzdělaní lidé, ale při pohledu blíže, zjistíme, že snad neumí ani do pěti napočítat.

 

 

Zářným příkladem takové elektrotechnické negramotnosti jsou reakce na článek HQQF-55-207a Síťový filtr pro hi-fi zesilovače, jemuž předcházel článek Topologie Federmann část XIV, aneb napájecí zdroje pro Hi-Fi přístroje popisující zdánlivě jednoduchý L-C filtr. A ejhle, i takto triviální zapojení může někomu značně zamotat hlavu a být daleko nad možnosti jeho chápání.

 

 

 

 

Audioweb 

Na audiowebu se řeší podobná cívka řadu let, ví se, že ji v minulosti například Rusové použili v některých starých elektronkových televizorech, nikdo však netuší, jak Rusům fungovala a jak ji dnes využít. Když jsem, obdobnou cívku použil u HQQF-55-207a Síťového filtru pro hi-fi zesilovače, „Mistr“ Ing. Václav Daněček alias danhard hned přispěchal, aby slovy „hňup se toho chytil“ ji patřičně okomentoval. Po zkušenostech s „Mistry“ zůstávají často hodnoty obvodových prvků jistý čas nezveřejněny, stejně tomu bylo i u tohoto L-C filtru, čímž se výrazně zvětšil prostor pro projev skutečných „Mistrů“.

 

  

 

Slovanet

Stejní „Mistři“ se o L-C filtru rozepsali i na slovanetu, nejdříve Ing. Tomáš Matoušek EMA alias sendy způsobem mu vlastním, „Mistr“ Ing. Václav Daněček alias danhard nezůstává příliš pozadu. Vše navíc zapadá do dalšího ataku zadokumentovaného v článku Zbabělci na HIFI slovanetu.

 

 

 

 

Zdánlivě triviální L-C filtr

Zdánlivě triviální L-C filtr a kolik je kolem něho nepochopení, přičemž se stačilo blíže podívat na článek Topologie Federmann část XIV, aneb napájecí zdroje pro Hi-Fi přístroje, kde je dokonale odsimulován, simulace byly následně měřením ověřeny a potvrzeny.

 

 

 

 

K nutnosti použít právě Síťový filtr pro hi-fi zesilovače mne vedl fakt, že žádný zesilovač není dostatečně odolný proti rušivým složkám přicházejícím ze síťového napětí, hlavně proti složkám které produkuje každý usměrňovač zatížený kapacitou, vše zadokumentováno v článku Hi-Fi zesilovače a síťové rušení, stejně jak fakt, že ne každý měří seriozně viz Hi-Fi zesilovače, síťové rušení a falešné měření?

 

Faktem je, že dvě protichůdné vinutí se navenek chovají jak činný odpor, rozptylovou indukčnost či kapacity nemá cenu zbytečně rozebírat, neboť nejsou pro činnost obvodu rozhodující. Pokud se magnetické toky obou cívek navzájem odečtou, pak velikost toroidu není podmíněna velikostí procházejícího proudu, nýbrž pouze rozdílem magnetických toků. Tento základní a jednoduchý fakt „Mistři“ zřejmě vůbec nepochopili. Rozdíl magnetických toků, tedy rozdíl proudů protékajících cívkami toroidu může způsobit jen připojení jejich středu, kde je připojena kapacita.

 

Proud proteklý touto kapacitou se již nepodílí na vytváření magnetického pole tvořeného druhou cívkou a neodečte se, tím se kapacita s první cívkou stávají dolní propustí. Naopak proud proteklý první cívkou a kapacitou se v cívce druhé indukuje jako napětí opačné polarity a účinnost filtru se tím ještě zvětšuje.

 

Volba kapacity v návaznosti na velikost proudu, velikost toroidu a počet závitů je velmi důležitá, dalo by se říci kritická, pokud je kapacita malá, jsou potlačovány až vysoké kmitočty, pro nízké kmitočty se filtr neuplatní, pokud zvolíme kapacitu zbytečně velkou, poteče jí velký proud a rozdíl proudů přesytí jádro toroidu, čímž filtr nebude fungovat vůbec.

 

Pokud by někoho napadlo, něco podobného zkoušet na síťovém transformátoru, tak je to jen další neznalostní úlet. Vinutí musí být v řádu jednotek či desítek závitů na feritovém materiálu chodícím do řádu desítek či stovek kHz, síťový transformátor má většinou nejenom značně větší jádro, chodící jen do jednotek či desítek Hz, ale také značně větší počet závitů, proto se na vyšší frekvence neuplatní vůbec a nízké jej okamžitě přesytí.

 

Závěr

Hold na takto triviálním filtru se jasně ukazuje, jak může být samotná praxe umět něco připojit či zapájet, bez jakéhokoliv teoretického základu mylná a scestná. Zarážející je, že se ani jeden „Mistr“ či jejich příznivec nedokázal v problematice nikterak orientovat, ani náznak znalostí, které jsou učivem konce základní a prvního ročníku střední školy. Jde o problematiku kterou jsem jako amatér zvládal již ve svých 15 letech.

 

Přesně jak píše „Mistr“ Ing. Václav Daněček alias danhard „hňup se toho chytil“, jen ještě při psaní textu netuše kdo jím je. Těžko někomu vysvětlovat složitější zapojení, když není schopen pochopit ani takovou triviální záležitost jako L-C obvod.

 

 

„Mistr“ Ing. Václav Daněček alias danhard, stihl na audiowebu pohotově zareagovat, takže se na jeho reakci můžeme ještě podívat. Z reakce je zřejmé, že v prvním ročníku střední školy při probírání Kirchhoffových zákonů zjevně chyběl a dodnes se to nedoučil, neboť jinak by si povšiml, že složka proudu, která proteče první cívkou a kondenzátorem, přesně jak v mém textu sám zvýraznil, již nemůže téct druhou cívkou, což však zjevně nechápe, tudíž pro tuto složku proudu nemůže být indukčnost první cívky cívkou druhou anulována. Hold je to pro někoho složitý rébus, až se mu hlavou honí decibely a jiné nesouvisející veličiny.

 

Jak je vidno z následujícího příspěvku Nicku The_P, znalosti se neodpouští, když někdo něčemu nerozumí je třeba toho co tomu rozumí všemi prostředky okamžitě umlčet, aby si nikdo nevšiml, že tomu někdo nerozumí. Ne že by šel do sebe a přemýšlel nad textem, který zjevně nechápe, ale hned organizovat hon na toho kdo ví o čem mluví a komunitu svými schopnostmi značně převyšuje, tak tomu se říká opravdová fobie z poznání.

 

Diskuse


 

Doplněno

V článku Když „Mistři“ neumí ani do pěti napočítat se ukázalo, jak hluboko klesla za poslední roky vzdělanost a odbornost v ČS prostoru, přičemž nebývalým způsobem narostla agresivita a nesnášenlivost. "Mistři" jako je Ing. Václav Daněček alias danhard či majitel BVaudo Vladimír Bunta alias BV, stejně tak nick šedour sic nejsou schopni pochopit triviálně jednoduchý L-C obvod, ale svou neznalost okamžitě nejenom na slovanetu zastírají a nahrazují za přihlížení projektového manažera Slovanetu Dušana Slivoně, alias Trotona agresivitou a osobní rovinou.

 

 

 

Je až zarážející, jak hluboko klesla odbornost, přičemž je stále více utápěna ve zlobě a nenávisti, přičemž nikomu z majitelů ČS webů to nepřijde ani divné, jak dalece se vzdalujeme vyspělému světu. Tento způsob vedení rádoby odborných fór, zdá se mi poněkud nešťastným ...

 

L

Nejnovější

Copyright © 2019 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz